Pár rad, jak si prodloužit svůj život při srážce s masovým vrahem

Známe to všichni a především zásluhou televize. Jak už to tak ale chodí, dění ve vašem přijímači bývá častokrát klamné a snaží se nám vsugerovat, že i ty největší hovadiny jsou v reálu možné. To je však čirá hloupost a drzost tvůrců pokoušet trpělivost našich mozkových závitů. I proto by měli mít všichni lidé na paměti, že ať už jsou jejich zkušenosti z filmovými řezničinami jakkoliv bohaté, v terénu platí pravidla zcela jiná a i to sebemenší zaváhání vede k rychlé deportaci pod půdu.

I proto se jindy zapšklý a nechutně škodolibý Martínek rozhodl prokázat svým čtenářům obrovskou službu a zasvětit je do dané problematiky pomocí několika důležitých bodů. Čtěte pozorně!

Myslím to upřímně.

Pravidlo číslo jedna

Známe to všichni, a pokud ne, určitě vás tato zkušenost jednou dostihne. Kdo z nás se jednou nenapral jak čolek a nenasedl společně s přáteli do auta na menší projížďku potemnělou lesní vozovkou? Ano... rok co rok se stává, že takto alkoholem opojení výtečníci srážejí na evropských (chtěl jsem napsat, že českých, ale už jsme v Unii, takže si zvykejme) silnicích zdánlivě neškodné rybáře v gumácích a nepromokavých kabátech. To jest však první krok, jimiž si jedinec kupuje přímou jízdenku do Rakvaří.

Proto nabízím několik rad:

1) Nechlastejte jak čolci, pak vás choutky přejíždět nevinné lidi ani nenapadnou.

2) Umíte-li to, chlastejte v míře - tak abyste si zavčasu uvědomili, kdy začínáte vidět dvojmo.

3) Chlastejte jak čolci, ale nenasedejte do auta.

4) Jestliže jste chlastali, nasedli do auta a touto dobou se již proháníte po nepřehledné silnici, pokuste se s vypětím všech střízlivých sil vyhnout chlápkovi s hákem v ruce a pokud možno přejet někoho méně nebezpečného.

5) Pokud jste pili (poprvé používám jiné slovo), nasedli do auta a přejeli onoho rybáře, tak pak... tak pak se s ním neserte a pěkně ho doražte. To, že jste ho srazili ve stokilometrové rychlosti, ještě neznamená, že nebude schopen krvavého kontru, a proto se nebojte zapojit do hry vaši nejniternější fantazii. Z vlastní zkušenosti doporučuji tento postup: rozřezat -> spálit -> pohřbít -> vyhrabat -> přesvědčit se, zda dotyčný nedýchá -> opět zahrabat a pečlivě udusat.

6) Pokud jste nechlastali, nasedli do auta a toho chlápka i tak přejeli, pak jste špatní driveři a měli byste vrátit řidičské oprávnění.

Pravidlo číslo dvě

Je jasné, že ať už někoho přejedete, nebo ne, ve vašem okolí se vyskytne hned celé kvantum podezřelých osob dělajících si zálusk na vaše krvavé zprznění. Obvykle to bývají chamtiví podřízení, žárlivé kamarádky, mladší sourozenci, rybáři s hákem, rybáři bez háku, rybáři s hákem i bez háku (můžete je rozřezat a spálit nesčetněkrát, ale oni se stejně vrátí), závistiví čtenáři na Písmákovi a v neposlední řadě týpci ve starých brankařských helmách a jiných maskách (v současné době jsou "in" bílé barvy).

Pravidlo číslo dvě se vztahuje ke konfrontaci s takovýmito osobami.

Stane-li se totiž, že se se svým fanouškem potkáte, aniž byste si domluvili vzájemnou schůzku, pak je nejlepší vzít nohy na ramena a zdrhat. Pozor však! Nikde není psáno, že musíte prchat pouze jedním směrem. Nebojte se zahnout za roh, zmizet v potemnělé uličce či vmísit se do davu náhodně procházejících protestantů (neplatí pro průchod několikanásobných vrahů). V případě útěku se meze vaší kreativitě nekladou, a proto pamatujte, že váš mozek lze využít i za rychlého chodu, resp. rychlé chůze.

A ještě jedna věc: rozváže-li se vám při úprku tkanička na botě, není dobré se zastavovat a pokoušet se obnovit známý námořnický spoj. Tento úkon bývá zpravidla časově náročný (navíc roztřepané ruce celou záležitost značně komplikují) a umožňuje vašemu sokovi snížit pracně vyběhaný náskok. Proto si dávejte velkého majzla na to, abyste si tkaničku nepřišlápli druhou, popř. třetí nohou. Následky mohou být skutečně nedozírné.

Pravidlo číslo tři

Zvedáte rádi telefony? A vybavujete se s cizími lidmi? Pokud ano, tak tyhle hobby rychle zavrhněte! 

Ani příjemný hlas nemusí nutně představovat stoprocentní bezpečí. Nehledě na to, Český Telecom je jedním z nejhnusnějších podniků v Unii a ani ty extra-hyper-supr-trupr tarify od Eurotelu nejsou tak přitažlivé, jak je mocně propagováno v televizních reklamách.

Zkrátka - nepodporujte je!

Moje další rady zní:

1) Nezvedejte telefon (pro méně chápavé - myslím to sluchátko, celý přijímač si klidně zvedejte do aleluja)

2) Volá-li vám babička, vaše přítelkyně, přítel, rodina či někdo blízký (blízký může být i vzdálený, záleží na situaci) - rovněž sluchátko neuchopujte do svých zvědavých pařátů! Nesmíte věřit nikomu. Všichni lžou! Všichni můžou vraždit! Vždyť jsme všichni zvrácení a jen málokdo z nás nelační po vůni čerstvě nařezaného a krví nasyceného lidského masa.

3) Jestliže se vám podařilo - nějakou čirou náhodou - přijmout hovor, držte svůj jazyk za zuby (ne před zuby!) a mrštěte s telefonním přijímačem o stěnu. Jestliže se telefon následným nárazem neroztříští, jedná se nejspíš o nerozbitný výrobek z NDR.

4) Pokud se vám poštěstí telefon zvednout a zároveň do něj hlesnout, nezmatkujte a vrahovi dejte jasně najevo, že i když to tak možná nevypadá, doma nikdo není. Stačí srozumitelně pronést následující dvě věty: "Dobrý den, dovolali jste se k Marťáskovi za jeho nepřítomnosti a máte-li něco na srdíčku, svěřte se mi po zaznění signálu. Pííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííp!"

5) Telefon je povoleno zvedat jen tehdy, když nezvoní a je-li vypojen ze zásuvky (platí pro pevné drátové linky).

Pravidlo číslo čtyři

Sprchujete se, zpíváte si svůj oblíbený song, když tu za průhlednou stěnou koutu spatříte obrys muže majícího v ruce velmi dlouhou mačetu! Většina z nás by začla zcela logicky zmatkovat, křičet a kdo ví co všechno ještě. V takovéto situaci je ale třeba zachovat klid a řádně zaimprovizovat. Stačí když vykouknete zpoza stěny a vraha uvedete do vámi smyšleného děje následujícími slovy: "Prosím vás, pane, právě tu točíme reklamu na nové mýdlo Dove, a jestli se příští záběr nepovede, režisér Troška zabije nejenom mě, ale i vás."

Stane-li se vám toto skutečně při natáčení reklamy na Dove a bude-li chlápek s mačetou až nápadně podobný Harrisonovi Fordovi, pak je dost možné, že došlo k nedorozumění. Jeden z vás si prostě a jednoduše spletl studio (jestliže jsou všude okolo vás liány, popř. staré kamenné artefakty - nejspíš to budete vy a sprchový kout nebude sprchovým koutem).

Pravidlo číslo pět

Vyskytnete-li se ve společnosti podezřele dokonalého muže, který má po optické stránce vše, po čem může žena toužit (sportovní postavu, drsňácky nekompromisní tvář a podle všeho i slušné vybavení v oblasti genitálií), odsuňte upřímnost na vedlejší kolej a pochlebujte mu až do úmoru. Jako první přijdou na řadu vizitky. Pochvalte papír, typ, tloušťku i proložení fontu a celkový estetický dojem - tím si u Patricka velmi šplhnete.

Budete-li mít štěstí, je rovněž dost možné, že budete pozváni k němu domů. Ve "skromném" příbytku začněte vysekávat jednu poklonu za druhou. Pochvaly si rozvrhněte tak, aby se do jedné minuty reálného času vměstnaly minimálně dvě. Oceňte Patrickovou sbírku hudebních CDéček, výhled na předměstí, veškerý nábytek a v neposlední řadě i elektroniku.

Ale pozor na upřímnost! Stačí abyste jednou řekli to, co si skutečně myslíte, a Patrickova domácí sekera se dostane do aktivního provozu.

Pravidlo číslo šest

Vymírají vám kamarádi? A máte pocit, že je někdo vědomě vraždí?

Když pojde jeden či dva, není třeba dělat unáhlené závěry a můžete být naprosto v klidu (život je svině a jestliže vašeho kámoše našli rozřezaného na malé kousky, je třeba zaplesat nad jeho bravurně provedeným sebevražedným manévrem). Stresovat se nemusíte ani při dalších ztrátách. Do šesti kousků je všechno jakžtakž v normě, avšak až se zářezy bližních přehoupnou přes desítku, možná byste mohli navštívit chlupaté a podělit se s nimi o vaše nostradamovské tušení.

Jak ale vyplývá z posledně vypozorovaných případů, jen málokdy u mužů zákona pochodíte. Většinou váš případ svrhnou pod stůl se slovy, že na deseti sebevraždách během jednoho týdne není nic podivného. Tomu však nevěřte.

Ptáte se tedy, co dělat? Je to jednoduché. Masoví vrazi jsou povětšinou tupí (pokud to nejsou kanibalové - ti jsou chytří zasraně), takže se stačí někam schovat. Platí zde pravidlo, že největší tma bývá pod samotným svícnem, takže se nebojte zalézt pod koberec v předsíni nebo se zamaskovat  krajkovanou záclonou. Ve vaší skrýši setrvejte co nejdéle. Nezapomeňte se zásobit trvanlivým a dobře konzervovaným jídlem a proveďte si z místa úschovy nějaký vývod na tělní produkty.

V každém případě však nezvedejte telefon!!!

Pravidlo číslo sedm

Je večer, jste sami doma a zrak máte přilepený k obrazovce monitoru. Na krku cítíte podivný závan, ale neotáčíte se a postupně redukujete výčet možných příčin.

Okna jsou zavřená a dveře rovněž, takže tady se vánek nerodí. Doma jste sami, takže otravný bráška/sestřička to také nemůže být. Větrák je také vypnutý, takže...

co to...
kurva...
je???

Pomalu se otočte.

A že ani nedýcháte?
Že vám buší srdce jako pominuté?
Že máte naděláno v kalhotách?

A nezdá se vám, že už vám pomalu hrabe? 

Uklidněte se a pomalu se otočte.

No vidíte!

Nic tam není...

.

.

.

A nebo snad ano?