Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCo by se stalo, kdyby...
20. 11. 2000
13
1
10556
Autor
Danny
Tom stál u pracovního stolu ve své dílně a, ostatně jako vždycky, si něco
montoval. Měl pocit, že se mu v hlavě už konečně začínají rýsovat nápady a
doufal, že to není jen jeho zdání, že SKUTEČNĚ začíná mít ve všem jasno a teď
mu zbývá jen své znalosti zkombinovat. V tom se ozvalo zaklepání na dveře:
"Neruším, drahý? Můžu jít dál?" "Ty přece můžeš vždycky, zlato" automaticky
odpověděl. Dovnitř vstoupila jeho manželka, Cathy. "Ale Tome, já jsem
myslela, že už budeš balit! Vždyť pan Webster přijde už za dva dny
a..."."Rozmyslel jsem si to, drahá" přerušil ji Tom "Panu Websterovi jsem
vzkázal, že se má poohlédnout po jiných prostorách, myslím totiž, že mi to
začalo jít a dílnu prodávat nebudu. Budu pokračovat ve výzkumech a na to nový
zaměstnání se vykašlu, nestojí to za to. Však si s tím relativně malým platem
vystačíme." "Ale takhle vůbec neuděláš žádnou kariéru! Vůbec se nedereš
dopředu, jinej by po tom místě, co ti zajistil tatínek, skočil hned. Pomysli, až
budeme mít děti, na tobě vlastně záleží, co z nich bude!" "Ale vždyť nebudu mít
žádný čas na výzkumy, to tě nenapadlo!" "No vždyť právě proto přece
prodáváme dílnu, těch peněz, co stojí údržba... A vůbec, celý den si montuješ ty
svoje hračky, nic s tebou není, vy muži jste někdy jako děti!" "Už jsem řekl,
zůstane to tu tak, jak to je! Začínalo mě něco napadat, tak bys mohla být tak
hodná a nechat mě pracovat!". Cathy se od Toma žalostně odvrátila. Plakala.
"Co je ti, Cathy, vždyť jsem nic neřekl?" začal ji konejšit Tom. "Chtěla jsem ti
vždycky jen ve všem pomoct a ty jsi na mě takový zlý. Vůbec už mě nemáš rád
a zamiloval ses do těch svých hejblátek, přiznej si to!" "Ale Cathy, já jsem to
tak přece nemyslel, no tak podívej se na mě" "Myslela jsem si, že ty budeš jiný,
ale i ty jsi takový, takový..." Dílnou se znovu rozlehl vzlykot. "Cathy, lásko, asi to
neumím dobře vyjádřit, ale miluji tě víc, než si dokážeš představit. Hned zítra
zajdu do města a zařídím to s tou prací." "Stejně mě nemáš rád. To jen tak
říkáš." "Cathy, věř mi, ať jdou všechny výzkumy k čertu!" "Ach, Tome,
Tomáši, ty blázínku..."
Ještě ten večer Tomáš navždy zamčel svou dílnu a vykročil za skvělou a
nadějnou kariérou do světa, který nikdy nepozná dynamo, gramofon, žárovky
ani spoustu dalších nepostradatelných vynálezů.
Celým jménem se totiž jmenoval Tomáš Alva Edison.
1 názor
Hugo Ramon
16. 03. 2017:-) dobrý
jde to trocha ráz na ráz, nejdřív chce prodat dílnu, pak zas brojí že ne a nakonec přece... :)))
ale je velmi dobré, skvělej nápad a tak vůbec :D
Smutná_duše
30. 10. 2003
Poslední řádek je myslím úplně nadbytečný a Edison vymyslel fonograf, nikoli přímo gramofon.
Katerina: No myslím, že většina lidí na Zemi, kteří žárovku opravu potřebují, si ji dovolit mohou. O ostatním luxusu nemluvím. Ostatně svítit si na monitor svíčkou je lusxus, který vyjde určitě mhohonásobně dráž, než vyvinout obdobné osvětlení žárovkou.
Povídka dobrá tip.
Jo!
Něco jako "Zabil jsem Einsteina, pánové"... chicht
Ale je to tak: Cherche la femme...
Konstantinidisová
08. 05. 2001Konstantinidisová
08. 05. 2001
Danny, tak ale za tohle máš jednoznačně *!!! Skvělý nápad, zpracování i pointa.... SUPER. Ach ty ženy...:)))) Mějte se!
já su taky na civilce a radši svíčku, tmu nebo ohníček než monitorní monitor...
jujkt
jůůůůůů...
chňap :-))
Kátí: já obvykle mžouram do monitoru ve světle svíčky a je to fajné :-))
Laďa: zvláště za druhou poznámku máš u mě jedničku s vyznamenáním a lízátko, ju? nezapomeň se o něj někdy přihlásit, pokus možno dřívěji než ze mě bude žebravý civilkář :-))
blázínku já se hlásím. Že by na stejné vlně? Civilka furt lepčí než vojna. :-)
OK tak na nejbližším srazu a ještě jedinkráte připomínam, nezapomeň se přihlásit, neb já zaručeně zapomenu, prostě jsem sklerotik :-))
No to by si asi do monitoru nemžourala. :-) Ano i tak by to mohlo být, stačí vždy málo.
A nebylo by to tak lepší? Existujou lidi, který jsou bez žárovek, televizí a mnohem mnohem moudřejší než my. Hm.
Jinak povídka samozřejmě psaná dobře.
Lado, jenom zlomek populace tehle planety si muze takovy luxus jako zarovku a podobne dovolit...
danny, poklona...
je to úžasný. Máš skvělý styl a je to krásně čtivé. Nemám co bych dodal...
TIP...
Nepostradatelnych? Predtim se lidi bez toho vseho prece obesli ;-))
Hruza, uz se vidim jak mzouram do monitoru pri svetle svicky...