Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLed-nov
20. 11. 2000
1
0
1319
Autor
sousoší
Ranní vzduch
rozrazil dech
mlžný a ledový
Podzimní nebo lednový
ulicí ozval se krok
můj snad jiný
nikdo se to nedoví
hvězdy svítily mi
měsíc posílal
slunce připravovalo
a vítr vál
pírko snášelo se
nikdo se to nedoví
měsíci lednový
pírko jsem zašlápla
a kapka
nikdo se to nedoví
skápla
a já?
šla jsem dál
jako každé ráno-noc
a nikdo se to nedoví
měsíci lednový.
snad na mě
no, dost ucouranej rytmus pořád se opkujících rýmů ,,, nespokojenost, zajímavý téma, ale je to utahaný, což kazí dojem ...
m.
jůůůůůů :-))
vezmeš mě příště s sebou?
miluju noc!
a Prahu!
moc!
i když pak ruce zebou :-))
zatr... předběhlo mě záložní ego, teď už by nebylo fér to tipovati...
Cítím atmosféru ranních ulic a vnímám ten pocit, který člověka provází, když je sám se sebou a prochází opuštěným městem. Díky za skvělou věc!
Jen snad bych trochu učesal rýmy a dotáhl pointu. Já s tím mám také obrovské potíže a dotahovat se mi nikdy nic nechce. Ale zkus to!