Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seProsím,Petře
Autor
Zlý_wětry_vod_řeky
Čekám na Tebe,Petře.
Už měsíc čekám až přiletíš a začneš honit svůj stín po pokoji,
Nepřilétáš a to bolí.
Opravdu rád bych se naučil létat
Rád bych uletěl do Země Nezemě
Občas se mi zdá že slyším někoho ťukat na okno,ale...Ne.
Vyprostíš mě ze starostí a problémů?
Zbavíš mě návyků ubohých bohémů?
Rád bych si zase hrál s holkama a neviděl rozdíl.
Chtěl bych v sobě najít všechno,co jsem pozbyl
věkem.
Času sekem.
Vím že nepřijdeš,ale vím že jsi.
A teď když tu klečím před svou fotkou bylo mi asi pět let,opravdu hezčí a správnější zdál se mi svět
A se svíčkou držím chvíle přání,hodinku temnou,
Přijď Petře Pane a modli se se mnou.
Chci zpátky svoji naivitu a nevinost
a taky pohádku o siru Gawainovi.
Náhody stojící při Beowulfovi,zvuk trpasličích kovadlin.
Vraťte mi zpátky Hobita a příběhy co říkal džin.
Kde jsou moje roztrhaný kolena a ušpiněný dlaně,
Ježíška,Rákosníčka a Křemílka,díky Bohu za ně.
Chci zpátky pocit že moje pískoviště je opravdu hrad.
Hrad se kterým si můžu hrát.
I když rosa erby z písku přes noc setře,
modli se se mnou Petře.
Vidíš ty oči Petře?
Vidíš v nich závist,vidíš v nich zklamání?
Stojí v nich,támhle je tetřev,chci slyšet tokání!
A když ne,tak zítra je přece taky den.
Ten klid,zní to vyloženě jako absurdita,jako sen.
Vyběhnout ráno z domu,vrátit se na oběd a do večera ven.
Postřehls ten meč ze dřeva a helmu postrčenou do čela?
tipoval bych to na artuše,hledal jsem Mordreda,starou lišku.
Stál za stromem,schytal jsem šišku,za ucho.
Stačil jsem ho proklát mečem a modrá krev z meče rychle steče.
Byla opravdu modrá.
Jeden meč jsme s Mordredem udělali Johance z Arku,sestře.
Modli se,slyšíš Petře?
Vím že tu jsi.
Musíš být.
Chci zas snít snít.
Prosím.