Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVěčný čas
28. 02. 2005
8
1
3736
Autor
Áda116
Barva Tvého smíchu
ladila se sluncem.
Bosá noha v trávě
narazila na potok.
Pocit volnosti a radosti
stříbřil vzduch.
Chtěla jsem letět vzducholodí,
nakreslit radost.
Však psala jsem jen ubohou báseň,
levou rukou.
Touha po Tobě celém schována,
v pravé dlani.
Barevné střípky dokonalosti
poletovaly kolem nás.
Byl jsi mi věčnou inspirací,
našla jsem smysl a úsměv.
1 názor
fajn....akorat bych z toho vyskrtla UBOHOU -> protoze neni treba schazovat sama sebe....Jinak se ti to moc povedlo, jenom pripominku bych mela k posledni sloce, ktera ti trosku vyznela kazatelsky....Jinak je to poeticke, mile cteni.
Barbar_Cohen
22. 03. 2005
Jé, pro mne má také vše barvy- slova, čísla, jména... a ta předposlední sloka se mi mmoooc líbí :-)
tibbaR_etihW
02. 03. 2005Michalka222
01. 03. 2005Michalka222
01. 03. 2005Ultramarine
01. 03. 2005
Je fajn, mozna bych zmenila slovicko nebo dve....treba noha narazila na potok....to slovo narazila....Vis, tak malicko by se s tim dalo jeste pohrat.....Ale jinak je to vazne moc fajn...:-)
Andulka:
Děkuji, vážím si tvého názoru.
Ale samozřejmě i názorů všech ostatních. A to číslo je opravdu pěkné :)