O čem...

     Tak já Vám teda napíšu. Jen vybrat to správné téma. Kupříkladu by to mohlo býti o lásce. Ale k čemu? K přírodě, k nějaké osobě, nebo o lásce k penězům? Ale nebylo už o tom napsáno dost řádek?

     Nebo bych se mohl rozepsat o krásách přírody. O nádherně kudrnatých vlasech řek a potůčků, o temných hvozdech, o rozkvetlých lukách a pasoucích se srnkách na okraji hájku, o padlém sněhu tak bílém,že z něj bolí oči. A tak bych zde mohl pokračovat notnou chvíli. Kýč, napadá mě! Připadal bych si jak na základní škole, když jsem tímto slovíčkařením mazal med kolem úst češtinářek, abych dostal ze slohu dobrou známku. Možná, že příroda je sama o sobě jeden velký, nýbrž nádherný kýč, jehož jsme součástí. Ale nebylo už o tom napsáno dost řádek?

     Také připadají v potaz různé teorie a filosofické úvahy o božstvech, vírách, vesmíru a mystických záležitostech. Mohl bych psát třeba o tom, jak pravděpodobně vznikl vesmír. Jestli je nekonečný, jestli existují i jiné, paralelní světy, jestli je evoluce na této planetě jedinečná. A jestli ano, pak bych mohl psát o tom, jak jsme z těch nejnižších forem života dospěli až sem. Jak jsme se za posledních sto let ohromně zdokonalili, přičemž jedno století je nicotný časový úsek v dějinách lidstva. Ale nebylo už o tom napsáno dost řádek?

     I kriminálními, nebo příběhy smyšlenými by se dalo zaplnit prázdné místo na papíře. Nadpřirozenými postavami a nejrůznějšími vědecko-fantastickými vynálezy. Bájemi, plné hemžících se zvířat, kterým byl do mordy vložen dar řeči. Široká paleta výběru. Ale nebylo už o tom napsáno dost řádek?

     A kdybych si vybral hudbu, moje myšlenky by se ubíraly k tomu, jak je to úžasná věc. Jak složením několika tónů, ba co přímo míň, zvuků, může vzniknout něco tak báječného, jakou bezpochyby hudba je. Stálo by tam něco o tom, jak různorodá může být, jak jsme dozajista nevyčerpali tu nepřebernou škálu melodií. Nezapomněl bych se zmínit o tom, jak na nás působí, jak nás dovede k mnoha pocitům, náladám a pohybům. Jakou má tu obrovskou sílu, že nás může přivést jak k smíchu, tak k slzám. A co je to za moc, kterou si přivodíme změněný stav vědomí. Jak se rytmem přeneseme do transu. Ale nebylo už o tom napsáno dost řádek?

     O počasí nejspíš psát nebudu, neboť tato slova si ponechám v zásobě pro chvíli na to určenou. Tím myslím oslovení cizí osoby, nebo chvíli, kdy nastane hluboké ticho a prázdno v rozhovoru ( to máme ale krásné počasí že ?! ). Najde se vůbec nějaké téma, které doposud nebylo zaznamenáno? Nebo na tom vůbec nezáleží? Vlastně se dá shlukem písmen vyjádřit kdokoli, cokoli a jiná li. Tak moment! Právě jsem na to přišel. Budu psát o sobě! Ale nebylo už o mě napsáno dost řádek?