Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHyjé! Pošli to dál!
Autor
Levi
Nevím, jestli jsou mí přátelé škodolibí či jen nemají co dělat, každopádně je faktem, že má elektronická schránka se stává odbytištěm různých výhružných mailů typu ?pošli tento e-mail několika (nejlépe co nejvíc) lidem a budeš absolutně šťastný/bohatý/zamilovaný/okouzlující/k sežrání. Pokud porušíš řetězec, čeká tě krach/smůla/rozchod/nemoc/zmrzačení/smrt.? Nutno podotknout, že já jako typický zástupce rodu homo ignavus (člověk líný) tyto maily zpravidla mažu. Někdy ani to ne, nechám si je ve schránce na památku, každopádně řetězec porušuji již takřka automaticky. Jsem v podstatě takovým elektronickým Rasputinem, jelikož už jsem oficiálně přežil asi všechny druhy nemocí, skončil jsem vztah s víc dívkami, než jsem měl možnost poznat, několikrát jsem přežil i vlastní smrt a tolikrát jsem přišel o všechen hmotný majetek, že při případné restituci bych musel získat minimálně Tádž Mahal.
Ještě o mnoho zajímavější jsou pak e-maily hrající na strunu lidského soucitu. Co chvíli mi chodí zprávy o různých lidech z různých koutů světa, zpravidla nelidsky trpících. Tyto pak, takřka tradičně, končí něčím jako: ?Přispějte i vy na pomoc zbídačených v Kambodže. Peníze posílejte na naši adresu se sídlem v Katovicích.? Samozřejmě chybí jakékoli podrobnosti, o fotodokumentaci nemluvě. Nechci být cynik, ale nějak tak podvědomě tuším, že dotyční dobrodinci nejsou ani tak zaujatí situací třetího světa, jako spíš bezpracným výdělkem. Jako takovou kuriozitu mohu uvést e-mail, který jsem dostal poprvé asi před dvěma lety. Jednalo se o polského chlapce Tomka, který trpěl jakousi nevyléčitelnou chorobou, kvůli které by musel na velice nákladnou operaci do USA. Bylo zde uvedeno, že bez ní mu zbývá jen pár týdnů života. Samozřejmě nejlepším způsobem, jak na ni získat peníze, je rozesílat e-maily po celé střední Evropě. Ale nebojte, Tomka litovat nemusíte, anžto když jsem identický mail obdržel rok a půl na to, chlapci pořád zbývalo ještě pár týdnů života a myslím, že mu zbývají doteď. Inu, tuhý polský kořínek se nezapře, že?
Jakousi pomyslnou špičkou ledovce blbostí jsou zprávy snažící se ospravedlnit nějaké svinstvo. Nedostávám je často, ale pokud se poštěstí, stojí to obvykle za to. Co mám na mysli? E-maily komunistické (ODS se nebojí říci nahlas "radikální změna". Tato strana už tu změnu udělala, ale k horšímu životu všech, zavinila drahotu a vysokou nezaměstnanost), e-maily všelijak nábožensky zaměřené, e-maily nabízející různé erotické služby (čím zvrácenější, tím lepší) a jiné prapodivnosti. Nedávno mi od kamarádky došel jeden zvoucí se: ?To, co v televizi neukazují.? Šlo o fotky amerických vojáků v Iráku, kteří si hrají se zdejšími dětmi, hladí toulavé kočičky, s křečovitým pohledem do dáli předávají pilotu helikoptéry dopis své ženě a osvobozují svět před ošklivými pány v turbanech. No, doják jak z Hollywoodského kasovního trháku.