Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

cokoliv (nic než to)

Výběr: Kid_A, Dero, vesuvanka, Print, drfaust, Empty, dream

07. 03. 2005

6874

Autor

dítě_na_skleníku

dny, vlasy, měsíce, cokoliv

(březen, neděle a les)

bylo dobře že jste mi vzali sny

stýskala jsem si, jenže

v noci na dnešek měla jsem je znovu

a k ránu prochladlá

jsem se zklamala

je šestého, březen

padá sníh aby bylo kam schovat

že málokdo počítá

tak úzkostlivě

jako dítě

samotné

Lucifer`s Angel

22. 08. 2006

Dát tip

Hezounké... a je šestého březen - to mám narozeniny:))

Empty

18. 03. 2005

Dát tip

Krása, to je moje krevní ****t

dítě_na_skleníku

16. 03. 2005

Dát tip

jsem ráda, že konečně dorazil někdo, kdo ví, kam může (může!) tahle báseň poukazovat děkuju

AudreyR

16. 03. 2005

Dát tip

procítěné, nic tam nepřebývá, tak to má být... príma :-)

Sn_vojáček

15. 03. 2005

Dát tip

březen, neděle...jo, to můžu...moc krásná!!!

leenai

10. 03. 2005

Dát tip

krásná, moc moc nejvíc se mi líbí, tip, ani skoro nevim proč, prostě tak spontánně :)) **

dítě_na_skleníku

08. 03. 2005

Dát tip

překvapili jste mě, docela (kdo si vyzvedne, vyzvedne si) faustě, je moje? je moje? největší radost! není nic hezčího, v reakci na báseň, děkuju (zbytek jinde)

Eva_S

07. 03. 2005

Dát tip

Hm.... Smutnej pohled.... T ( něak ten krám nefunguje, okýnko s tipem se nezobrazilo, ta elektronika nespolehlivá, tak jen tak, pro radost.... )

vesuvanka

07. 03. 2005

Dát tip

smutné a moc pěkně napsané..... TIP a V

Vio

07. 03. 2005

Dát tip

Děti moc počítat neumějí... pokud ovšem třeba nepočítají s podporou.

Co se mi zdá; tvorům v lasturách (sen ve snu) Mé sny jsou jako lastury mořského tvora –, stočené do spirály je přikládám k uchu: Spánková kost mluví a já jí naslouchám. Mohlo by moře mít ozvěnu? Která z těch vln by přinesla to hluboké? Mé uši se v noci chytají černých vran, stoupají s nimi k nebi, jež ne nepodobné jejich peří, je hrdlem lastury. Otvorem padají věci do mého těla. Každá z nich vidí mě právě jako malé dítě; věci se chtějí zmocňovat smyslů. Ne. V těchto snech nejsem sám –; složený z tak mnoha věcí. Jsem pouze a jen právě tou lasturou, skrz jejíž hrdlo do mého těla padá ozvěna.