Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Asi tě ani nechci znát

09. 03. 2005

2412

Autor

nevidící_kus_dřeva

Sleduješ mě a možná něco řekáš...

Stejně tě neoslovím a neřeknu ti že seš pěkná.

když se budu nudit, možná si kružítkem do kůže vydřu tvoje jméno..možná..

Ale já nevim jak se jmenuješ, tak jen N jako neznámá.

Mohla bys být Viktorie to je pěkné..

Nebudu na tebe před spaním myslet a nenechám si o to bě zdát.. nejsi všední.

Když půjdu domů, vkročím do cesty a nepodívám se.. Stejně tudy nikdo nejezdí, jen blázni.

Budu sledovat vymlácená okna budovy kterou zabrali rómové a možná mi bude nějaké dítě nadávat.. nevadí..

Neřeknu jestli tě miluju, neříkám to nikdy.

A navíc.

Tě neznám.

leenai

16. 07. 2005

Dát tip

to je krásný mnohem lepčí než ta, co jsem četla první a navíc... nevim v čem, ale je mit to tak zvláštně blízké... ten hloupej nesmyslnej pokus o předem prohranej vzdor.. nudný ani moc nejni...

zuzankamala

10. 04. 2005

Dát tip

ty tvoje dvě dole možná...tohle je nudné nic

Asi si budu sypat popel na hlavu, když to bude v rozepří s tím, co jsem napsala minule. Ty překlepy, je to zrůdnost, ale víš o nich, tak co ti znovu vyprávět. Je vidět, že jazyk znáš a umíš ho používat. Jako by sis jen hrál. Je to sice ošklivý koukat do cizího okna, ale když ... ráda.*