Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLáska až za hrob
10. 03. 2005
0
0
1804
Autor
Adamek
Sladkych 16,to byly casy:-)
Márnice podobná háječku bez dechu,
co se tam děje ty nemáš potuchu.
Mnoho těl bez duše,
na stolech leží,
pan Docent utíká,
v panice pryč běží.
Jedno z těl bledých,
na první zrak bez dechu,
si tady pobíhá se střevy na plechu.
Ledviny z těla pryč dávno jsou už
a v hlavě zabodlý doktorský nůž.
Já se snad zhroutím,
snad šálí mě smysly,
ten krvavý obličej uvízl v mé mysli.
Je to ta jediná,
pro kterou jsem žil,
když jsi však umřela,
já mrtev též byl.
Teď ses mi vrátila,
mé srdce zvoní,
mé oči dojetím mé slzy roní.
Děkuji bohu že můžem být spolu,
že budem jíst opět u stejného stolu.
Má to však problém,
ten vždy musí tu být,
ty chceš můj mozeček k večeři mít.
co se tam děje ty nemáš potuchu.
Mnoho těl bez duše,
na stolech leží,
pan Docent utíká,
v panice pryč běží.
Jedno z těl bledých,
na první zrak bez dechu,
si tady pobíhá se střevy na plechu.
Ledviny z těla pryč dávno jsou už
a v hlavě zabodlý doktorský nůž.
Já se snad zhroutím,
snad šálí mě smysly,
ten krvavý obličej uvízl v mé mysli.
Je to ta jediná,
pro kterou jsem žil,
když jsi však umřela,
já mrtev též byl.
Teď ses mi vrátila,
mé srdce zvoní,
mé oči dojetím mé slzy roní.
Děkuji bohu že můžem být spolu,
že budem jíst opět u stejného stolu.
Má to však problém,
ten vždy musí tu být,
ty chceš můj mozeček k večeři mít.
tak to já mám teď v šestnácti ( sladkých? ) trošku jiné názory:-) ale budiž
.