***

 

Obloha je dnes lítostivá

slunce odmítá hřát

a z nebe ke mně proplakává

obláčkový vodopád

 

Já v slzách nebeského nitra květinově procitám

a v bílých šatech, roztančená

na vodě kruhy počítám

a hladiny se dotýkám

 

Mé rozpustilé vlasy

ztratily hebkou vláčnost

do mokrých pramínků

je ukryta rozevlátost.

 

I po tváři mi voda stéká

do úsměvu se vkrádá

těm vlahým letním dešťům

celá se odevzdávám.

 

A pohled tvůj, jak vítr ze savany

propluje listovím,  kapesníky....

rozteklá řasenka pod očima

komično dodává té chvíli

 

Jsem sestra oblohy

 

Modřím se na svět

v slunci se rozhořím

blýskám se, bouřím, duhu vzývám

A v noci? Do hvězd se ukrývám.

 

Tvým smíchem suším mokroduší

 

Podívej,  přestalo pršet

Podívej,  jak mi to sluší

 

 

 

***