Noční halucinace....

Střílí to kolem mě a

pořád mimo

Otrávenej vzduch nad vraty   ...

Jen se zbavit těch chvil trapnýho 

zírání

zapomenout na nevolnosti ať jich byly tisíce

Zvonečky jednoho dne odezní a

odletí za slovy "pomatenejch"

Šustot utkvěl v paměti do zamyšlenejch chvil

očekávám tichý

trápení

který přes všechna pojmenování

nebude víc než nic

Nesmrtelnost zabíjí duši

Bože díky ti že mě čeká smrt   ... !

Ale kam se poděly detaily fikce a znechucení   ...

Koberec pohlcuje moje kotníky

a ten

povrch je tu zase

směje se na mě z několika dní

Hroutí se tu nikdy nepřečtený slova

a nemorální roky hodin, ...z lednice   ...

Dočkáte se, vy pitvorníý vědci

a člověk se  zase stane

Bohem

Nestačí odsoudit jeho činy, odčiň je

jestli máš odvahu postavit  se jistotě která

má tu moc

že pohltí každýho, kdo

se jí pokusí zničit   ...

Hra životních událostí komorích společností

tok prázdna zaběhlej řád   ...

Hledat v sobě drogu cizího štěstí

Tupci ničí svět svojí předtuchou

šesti miliard

Nikdo se nevyseká z toho ledu

jsme součástí tý velký masy, která

se až neskutečně systematicky snaží

pohybovat po světě, jaksi ŽÍT

a celé To

uniká mezi roztaženými

prs - t - y

Zázrak tvoření je potlačen hmotou i

tvůrci samotnými   ...

Nechci být kusem

toho přehnanýho toulání bodouctností   ...

Závidím Vám, který

chodíta po Z-zemi   ...

a jako štvaný hltáte betony světa

Ale není tu společná věda 

                     kompletní vědomí

                      kolektivní mozek

                       celosvětový hlas - hlad

Ani Pán mezi stříbrnýmia obláčkama 

nedokáže pojmenovat tolik

dění mezi domy i stromy

jen láska je zítřek, ale

to slovo se stalo 

FRÁZÍ

Teď už se jen dívá do očí

aby se zmizelo ze světa živých   ...

"Někam do vlastního božství svojí energie"   ...

 - kdo to kdy řek' -

Neni věčnost a pak

jen vzpomínáme

meříme prožitky na čas místo na city

a tak rychle chceme zapomenout   ...

Ale odpusť, můj malej modrookej synku

nemam sílu postavit se

definici    ...

Ráda bych měla bublinu na vodě a

                                 tmu která se v zimě

                                       tak brzo vkrádá

Větru obočí a                       pomýlený nebe

a každej náznak Tvýho               smíchu    

muj milý

Ta chvíle mi tolik připomíná   ...