Sasa

 Sasa šla kolem obchodu a letmo se podívala oknem na nakupující. Cítila se špatně. Neustále měla pocit, že ji někdo sleduje. Prohrábla si černé vlasy a zahla do tmavé uličky. Po chvíli se ozval tupý náraz a do kanálu tekla krev.

 "Sasa se někde zdržela?" zeptala se Karin, Sasina přítelkyně. Všichni v místnosti pokrčili rameny. "Aby se jí tak něco stalo..." řekla zoufale a zapálila si cigaretu. "Ta se nedá." ozval se Karinin manžel. "Ale lidé občas zabíjejí reportéry, jako jsme my! A ona se neumí bránit." napomenula ho. "Do práce!" ozval se šéfův hlas. "Saso!" Karin zahlédla Sasu ve dveřích. Karin se ale zdálo, že je jiná. Jako by měla delší vlasy. A neměla náhodou modré oči? Proč je v černém? "Ahoj Karin. Trochu jsem se zdržela." usmála se Sasa a zasedla k počítači. Karin se nejistě posadila. Celý den Sasu jedním okem pozorovala.

 "Tak zítra, Saso." rozloučila se Karin. Sasa přikývla a dívala se, jak Karin nastupuje do autobusu. Šla domů a cestou se stále mračila. Doma se podívala na fotku na stolku. Byl na ní pruh černé látky. Na fotce byla Sasa. "Byla to hrozná rána. Ztratit tolik krve..." zašeptala. Položila fotku na stůl a šla nakrmit kolii. Ta na ni temně vrčela. "No tak, malá. Co se děje?" zeptala se Sasa a šla si udělat večeři.

 Karin čekala na Sasu, až vyjde z budovy. "Nemáš desetikorunu?" zeptala se Karin. "Jen velké peníze." odpověděla Sasa. "Tak budu muset jít pěšky. No, stejně to nemám daleko." pokrčila rameny Karin. "A máme společnou cestu." připoměla jí Sasa. Karin přikývla. Celou cestu si povídaly o tom, jaké by to bylo, kdyby byly povýšené. Když byly v tmavé uličce, Karin se zastavila. U jedné popelnice byl černý pytel. Z něj vyčuhovala lidská ruka. Otočila se na Sasu. "To není možné!" vykřikla. Sasa se zasmála. "Ale ano. Jenomže já nejsem Sasa. Jsem Sasi sestra, Nina." zasmála se Nina. Náhle se vedle ní objevila mlha, která rychle nabýrala podoby její sestry. "Karin, Karin. Kvůli pitomému povýšení se mě zbavit?" zavrtěla hlavou Sasa. Nina se shýbla pro něco u zdi. Byla to sekera. "Sbohem Karin." usmála se Nina. Rychle se napřáhla. "STOP!" vykřikl režisér. Nina Dala Karin sekeru a usmála se na ni. "To bylo věrohodné. Budeš to ale muset zkoušet." řekla Nina. Karin se zasmála a odešla z placu. Režisér by spokojený. Sasa zmizela. "Ať žije hologram." řekl si spokojeně pro sebe.

 Karin stála u dveří. "Co tu děláš?" zeptala se Nina. "Chtěla jsem ti něco dát." řekla Karin a zalovila rukou do kabelky. Blekurychle vytáhla pistoli a vystřelila na Ninu. Ta se zapotácela a s udiveným výrazem spadla na zem. Karin kapesníkem setřela otisky z pistole a odhodila ji. Náhle něco vedle ní zabřinklo. Karin se otočila a vytřeštila oči. Vzápětí jí hlava odpadla od těla. "To jsi nečekala, že moje příšerná sestra má opravdu dvojče, co?" ušklíbla se Sasa. "Vstaň." poručila směrem k Nině. Ta se zvedla s úsměvem. "Dvacátáosmá. Ještě dvě a máme hezkou třicítku." podívala se Nina na mrtvou Karin. Obě se zasmály. "Teď pojď. Musíme za hranice, nebo nás chytí." řekla Nině Sasa...