Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTulák
Autor
Jiri88
Ranní slunce
vychází
samota dnů
přichází.
V drsném šeru žije ten
co nikým nebyl pochopen.
Sunouc tělo temnotou,
nežene se za hmotou.
Nechce najít potravu
spíše rychlou otravu.
Dřív chtěl lásku, pokoru,
teď však klid,smrt
svobodu!
Touha, láska
ta dvě slova vrtkavá
krátká, tichá
avšak svíravá.
Dosti bylo ideálů
pojďme mluvit otevřeně
láska bodá jako trní
nepřináší vykoupení.
Je tak krásná
až to bolí
duši šlechtí
rány hojí.
Když však skousne
krev hned tryská
do rány
jak sůl se vtiská.
I přes všechny ideály
zkratky, kličky, držkopády
láska je tu a vždy bude
což je lidé naše spása
neb na světě není větší krása.