Posílám...

Ten blbec Anonym jsem já...:-) Už jsem tu dlouho nebyl a ztratil jsem orientaci ve tmě...:-)

Díky za pochvaly...

Jsem ráda, že ses přiznal Brepto, vrtalo mi hlavou, kdo mohl napsat takovou krásnou kritiku..
Díky...

V tuhle noční hodinu mi srdce pookřálo.

..slůvka co zabolí.. co se v tom skrývá? něco jsi zamlčela? sloku, která by z pohlazení učinila polibek na rozloučenou?

Hezký.

Posílám Ti po netu, milá Jarko, slůvka opěvné chvály. Snad Tě pohladím stejně jako jsi pohladila Ty mě, za což Ti patří můj velký dík. Je to fakt bezvadné a moc hezké. Prosím Tě, hlaď mě takto dál...:-)
MM - Cítím s Tebou, mám podobné smýšlení a lépe bych to neřekl.

chtěl bych sedět u řeky a chytat lodičku tvých slovíček.
Chtěl bych spřádat tkaniny a ušít zlatý střevíček, pro Tvá slova..

Jarko - rád bych někdy napsal pozitivní a milou báseň, která by uměla pohladit jako ty tvé. Protože ač se to nezdá, i já mívám (ne často ale přece) období té "prosvětlené" nálady. Ale tehdy nevím, co napsat, aby to nevypadalo jako klišé. A tak se radši raduji beze slov (v řeči vázané). Depresivní nálada mi volá zpět mé múzy... Takže - je mi líto - ode mě se podobné básně asi nikdo nedočká. Ale mrzí mě to, mrzí. :-)

Tak to je pohlazeni :o)

Nelze než souhlasit s Jákobovým názorem. Je to pohlazení po duši. :-)

Díky!