Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sena konci zapískej
Výběr: Print
18. 03. 2005
10
0
1819
Autor
tkadlec
vychrtlý bílý tvor
ze mě vylézá
zvědavě buší do prsou
ale nezní mu to
vydlabaným tělem se přelévají žloutky
sedí a ptá se skrčivce
proč to nešplouchá
vychrtlý bílý tvor
mi vylézá
znovu se mukám
ale kdo by mně pověděl:
blázínku ?
na vlákně ženy
houpe se pavouček
drhnul jsem jména z náhrobků
ale kameny tu zůstaly
proutěné koše
pletli jsme je celé noci
nebo když ses usmála
a teď plují po řece
v jednom z nich
brečí vychrtlý bílý
tvor
a řeka má kolena
svíčky a kolena
jako my
v tom prádelním koši
pod starým prádlem
leží mé šestihlavé dítě
Hodně se mi líbí první tři strofy, v nich jsem pokaždé našel silnou věc (např. ty kameny - výborný)
Konec mě bohužel tolik nechytl. Spíš je tam pro mě otazník a neznámo, kde bych očekával vyústění.
*
Sn_vojáček
20. 03. 2005
chyba bude asi u mě, ale - žádnej pocit, nic moc myšlenek - prostě slabota v mejch očích tohle ..