Pojď zas se mnou na procházku!

              Záliv je v zimě neméně krásný,

             i když je napůl zamrzlý. Budeme pozorovat,

             jak vlny narážejí do ledu,

             jedna z nich nás láká ke koupeli,

             druhá nás vyzývá, abychom

             vstoupili na její hřbet. Budeme poslouchat

             vzdechy labutí, když se napájejí.

             Slíbíme si jen to,

             co budeme mít v úmyslu dodržet.

             Zítra zas půjdeme svými vlastními cestami.

             I když zjistíme, že jsme bez chleba,

             nebudeme myslet na praktické věci,

             ale na pera tlustá jako přikrývky,

             na pohyb podobný pažím

             a tmavé oči

             a budeme vědět, jak se teď zdá, to,

             co jsme o sobě nevěděli.

             ------------------------------------------------------

             Walk with me again

             The bay in winter is not less beautiful

             for its frozen half. We can watch

             the joining of waves with ice,

             one, tempting us to swim,

             the other, daring us to step

             along its edge. We can listen

             to the sighing of the swans

             as they drink. We can make promises

             we will mean to keep.

             Tomorrow, we will go our own ways

              again. We will find we are out of bread

             and we´ll thing, not of practical things,

             but of feathers thick as quilts,

             a movement like that of arms,

             and dark eyes

             knowing, it seems now,

             what we did not know about ourselves.