Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNenech
Autor
Jehanne
K večeru mě začínáš objímat lehce
Tvý doteky plný chladu jsou
Cítit je sladká kapka violence
A přes hvězdy zase mraky jdou
Tvůj pohled mnou naskrz prochází
Zanechává černej splín v oděrkách
Čas roztříštěn do mnoha fází
Plouží se dlouze dolů po rukách
Už mě držíš pevně
Nemám sílu kopnout
Světlo svítí temně
Chceš mě celou polknout
Otisk mojí tváře na zdi bude
Chtěls to-máš to mít
Má krev rozlévá se tady všude
Měls mě raděj udusit
Spokojenej úsměv na rtech máš
Teď dosáhl jsi toho svýho
Myslíš jak tvrdě mi pomáháš
Když snažíš se dělat blbýho
Rychle se zastav
Ještě jsem tady
Srdce svý nastav
Prolezlý hady
Svlíkáš ten hnusnej šedej šat
Co na tebe sem přilepila před chvílí
Až teď si se mnou chceš hrát
Jenže z mojí pusy letí jen motýli
Tak bereš za ruce polostuhlý tělo
A táhneš ho krutě za sebou
Děláš co tělo moje nikdy nechtělo
Stiskni mi dlaně-hrozně mě zebou
Tak už mě zahoď
Nechej mě chcípnout
Se smrtí závoď
Nenech mě v(z)dechnout