Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seV jarním letu
24. 03. 2005
2
0
1815
Autor
šroubek
Padám do tebe a zase se ztrácím
sama v sobě,
vem si mě ještě kousíček a už si vůbec nezbudu,
jen stín, ozvěna, závoj mlhy v ranním slunci
smích na tvých rtech, dotek v dlaních,setkání zorniček, letmý závan vzduchu,
vůně, sen, pád květu...
Pád květu?
Z něho mám strach,
květ se lásky bojí,
utržen z vášně.....může uvadat,
nebo se utopit v pláči deště.
...."Už pro ten čas, co jí věnuješ, je tvoje květina jedinou na světě a není jiné..."
vyjadrene pocity v alegorii, pohoda, myslim, ze ten posledny riadok to kazi... taky od veci sa mi zda...