Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZnáš svou duši?
21. 03. 2005
1
0
874
Autor
andrejevna
Znáš tu touhu,
když už Slunce nesvítí
a ty se noříš do noci?
Znáš ten pocit,
když už konečně odumírá svět
a není pomoci?
Znáš tu křeč,
kdy sám bez sebe křičíš
a v temnostěny vrážíš bezmocí?
Znáš ten zločin,
kdy zabíjíš vše kolem
pln zloby a emocí?
Znáš ten modrošedý povlak na své tváři, když se dusíš?
Znáš slzy luny mdlé, když vidí, jak se dusíš?
Znáš všechny důvody pro životaschopnost?
andrejevna
14. 04. 2005andrejevna
23. 03. 2005andrejevna
23. 03. 2005andrejevna
23. 03. 2005
Souhlas s Richieem. Třeba ta první strofa mi připadá dost uhozená. Tohle by si člověk měl říkat - respektive na tohle myslet vždycky, když se setmí? Btw, slunce by stačilo s malým s, pokud to u tebe ovšem nemá nějaký zvláštní význam.
Možná usiluješ o nějakou hlubší myšlenku, ale připadá mi to plytké.
Nuda, nuda, šeď, šeď. Tohle je na písmáku v každé páté básni a v historii básnictví nesčetněkrát. Kdybs aspoň byla s to vymyslet lepší rýmy než noci-bezmocí-emocí-pomocí, ale tohle je vážně klišé.