Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seO perspektivě piána ráno již zpilého krví
22. 03. 2005
2
0
4262
Autor
ch_34
pomalej ale dlouhej had
haf haf pes v krku kňučí
pomalu nás všecky obtočí
žába skousla visí za uši
každého kterého máš rád
uštkne a vleze jim do očí
v rozchlastanym ránu třeseš se v záchvatu
žábu neschodíš
nekoukáš přímo a neudržíš myšlenku
vrrrrr skřípíš v sobě svalama
boty tě tlačí tak si je sundat snažíš
lvi hnijou veselý za nehtama
i kdyžs je dostal od své matky už
nedokážeš to víš tkaničky prostrčit
naolejovaný krávy ráno říkáš lásku nesnesu
nikam nechodíš
vlaštovka se slétla vzduchem k tobě můj drahý
herréééé nenutí tě nic nikdo říct
nepřinesla zase nic nového jenom vzpomínku
proto jsem se ti dnes zas objevil krásný na víčku
abych rozplakal tvou duši skromně v stesku a snění
vzduch jen prolétá tebou snáz
stačilo se jen zapřít a zničit měsíc slunce nechat
sežrat lvem a zapomenout proč že stojí za to dýchat
nechápeš kroky jen píča na skleničce ti něco říká
sedí ti ďábel na duši
nikde nevidíš důsledky hudba ti sžírá nervy
schejhaj v ránech se křenílci rozestoupení
toulaj a ztrácej neokroužkováni psi lítí ješitní
zkrouceniny hada mazlavého v očíš ti hnisaj myšlenky
schlíple visej ven a lížou kapesník
plazí děti uzpůsobené shryzávají to oko tvé
prsty ti skáčou v krabici od bot
nervy sžírají ti obludy nezkušené
sedí ti ďábel na duši
ráno ti zase teče z ucha krev hnislá krev
dobře to před nimi schováváš aby ti ještě nalili
hold nejseš blondýna na zdi pověšená
strachy ti v těle bobtnaj z infuzí
aby tě měl kdo zachránit už nemáš vztek
ze vzteku kdysi jsi zabil sebe a udělal gesto
a nikdo ti to nevrátil když to bylo třeba
už namáš vztek snažíš se otrávit se jabkama
ve šlupkách jich hmyz ssaje nebe krev a ze zbytků
smíchá jed který vstřikován
inploduje tebou k zemi
v rámech se nedělí budouctnost od pravdy
v obrazech se nedělí od minulosti
nesnášíš naolejovyný krávy
tak zas krvavý ráno
zas kašel v úleku z obludy
ve smaltu se kochaj berušky
jedna paní se smála s houslemi
druhá prolétla kolem na kole
třetí je nehybná
čtvrtá má odpor
tak nekňuč
zase je ráno a je čas vstát z židle
hned jen co si dáš pití
tak vstávej
jehly čekaj
dvě dírky jen
jako každý ráno krvavý
ch 34 klidnou hlavu by to chtělo, to mládí tě zmlátí, průkopník co rukama si klátí..... a tak, a tak....
Nakolik není život sranda? Kdo řekl že za sebe nesu odpovědnost? Nakolik je lehkovážné být lehkovážným? Proč je smrt vážná věc? A proč je konec záporná věc?
Kdo řekl že má pravdu, každý by se snad rád své pravdy vzdal, jen aby nenesl ospovědnost. A ne každý.
Já jen že bezchybně ,jistě a švihácky kladeš verše, jako upřímný profesionál :o)
A pak že trápení musí být nezkrotná legrace, může-li člověk psát
Kdo bude číst ?
+legrace pro koho?
+obdivuju na tobě upřímnost... a někdy, když jsi úplně zcestná, člověk si představí tolik věcí, že mu nakonec dojde i nějaká souvislost
+takže... třeba mi to všechno dojde později
-všechno je otočený vnitřnostma ven...
*je u vás taky tma? je u vás taky sníh? hehe
Hurt od Cashe asi najdete...
Pandemonium možná bude problém, tedy odkaz: na Pandemonium od Killing Joke v mp3 (19,3MB!)
doporučuji i další.. ale to bych vám mohl rovnou popsat svůj život
(Hurt od NIN najdete snadno jako video na http://www.nin.com
John_Ceder
22. 03. 2005
— — — možná k tomu zkuste Pandemonium od Killing Joke a Hurt od Cashe (možná i původní od Nine inch nails)
— a možná to skutečně ještě budu měnit...
a pro některé Nejvýznamnější, Nejmilovanější... chci víc.... vždycky budu chtít... a vrchol toho, své sny... obohacené vámi... třeba jednou budou naším královstvím