Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

ACTION GIRLS

27. 03. 2005
0
0
1791
Autor
pettik

První příběh bláznivých agentek Jersey Hallsaxové, Ivy Dollarové a Bethany Royalové

Jersey a Ivy

Jersey Hallsax seděla u toaletního stolku a lakovala si pečlivě upravené nehty zlatým lakem. Za ní stála Ivy Dollar již oblečená v rudých večerních šatech navržených slavným návrhářem Paradou a natáčela jí dlouhé, blonďaté vlasy na velké natáčky.

„Stejně to není fér,“ prohodila Jersey, toho dne asi po dvacáté. „Beth je na rande s panem Dokonalým a my musíme na tu nudnou akci do divadla. Copak si Mingová nemohla najmout někoho jiného?“

„Mohla,“ kývla Ivy. „Ale najala si nás. Frankie je její přítel, je logické, že jí doporučil nás.“

„To si s ním ještě vyřídím. Mohli jsme se jít podívat na pana Dokonalého alespoň do kina.“

„Bethany má holt štěstí! A neříkej pořád pan Dokonalý, leze mi to na nervy.“

„Myslíš, že jestli jim to vyjde, tak nás s ním Beth seznámí?“

„To doufám! Tak a máš to hotový. Jen si to vyfénuj a rozpusť a bude to.“

„Kolik máme ještě času?“

„Za půl hodiny je tu limuzína. Jaký chceš šaty?“

„Ty modrý z Číny.“ Ivy se chvíli prohrabovala v obrovském šatníku až vytáhla Jerseyiny šaty v orientálním stylu. Špendlíkem k nim byla připevněna látková květina do vlasů. „Bude z tebe kočka!“ křikla na přítelkyni. Jersey se zatvářila naoko uraženě: „To jsem snad i tak, ne?“

Ivy se nemýlila, přesně za půl hodiny zastavila před domem na Iron Street černá limuzína a vystoupil z ní šofér v livreji. Obě na něj již čekaly na širokém schodišti, otevřel jim dveře, nastoupily a jelo se.

„Páni,“ vydechla Jersey a pozorně si prohlížela luxusní interiér automobilu. „Je tu i šampus, dáme si skleničku?“

„V práci se nepije.“

„Ale no tak, nebuď taková! Jedna sklenička šampaňského ještě nikoho nezabila.“ Ivy však nepřemluvila. To ale Jersey neodradilo. Sama si vzala jednu křišťálovou skleničku a nalila si.

„Hmm,“ rozplývala se. „Je to vý-bor-ný! Měla bys taky ochutnat.“

„Snad někdy jindy.“

„Jindy by se ti takováhle příležitost nemusela naskytnout. Ivy! Co by se asi tak mohlo stát? To, že je Mingová paranoidní ještě neznamená, že na New Globe zaútočí teroristi. Prostě tam přijdeme,podíváme se na nějakou nudnou hru a zase vypadneme. Jednoduchý.“ Jersey si znovu lokla a mrkla na Ivy: „Tak dáš si taky?“ K jejímu zklamání však černovláska zavrtěla hlavou. „Jsi moc upjatá,“ pronesla Jersey a se skleničkou v ruce se k Ivy otočila zády.

 

Bethany

„Máš ty nejkrásnější oči jaký jsem kdy viděl,“ řekl skoro šeptem Rickie Treasure, jeden z nejslavnějších amerických herců a idol milionů žen a dívek po celém světě. „A tvoje vlasy, to je sen.“ Natáhl ruku a dotkl se Bethaniných rezavých vlasů dosahujících sotva po ramena.

Bethany napadlo, že právě teď byla se měla cítit jako nejšťastnější žena na zeměkouli, ale ve skutečnosti si připadala…no, divně. Rickie byl sice krásný, elegantní a šarmantní. Navíc romantický, bohatý…no prostě dokonalý. Ale čeho je moc, toho je příliš. Živě si vzpomínala na to, jak jí Jersey a Ivy nepokrytě záviděly, když jim před několika dny oznámila, že jde na rande s panem Dokonalým, jak ho Jersey trefně nazývala. Tehdy byla opravdu šťastná. Teď by dala cokoliv za to, aby místo tady mohla být v divadle New Globe a dávala pozor na jeho majitelku Melissu Ming.

„Bethy?“ Trhla sebou a zahanbeně si uvědomila, že ho několik minut vůbec neposlouchala. Pochybovala však, že přišla o něco důležitého.

„Omlouvám se, myslela jsem na něco jiného…“

„Problémy v práci?“ V práci? lekla se Bethany. Naštěstí si však včas vzpomněla na to, co si Rickie myslí, že dělá.

„No jo…jedna mladá herečka se rozhodla, že zruší smlouvu a přestoupí k jiné společnosti.“

„Smím se zeptat o koho jde?“

„Marjorie Elfmanová, tu asi neznáš.“

„Ne, máš pravdu, neslyšel jsem o ní. Tyhle začínající herečky se občas dokážou chovat jako pěkný mrchy. Ale ty si s tím určitě poradíš.“

Chvilku seděli mlčky a Bethany horečně přemýšlela nad tím, jak tuhle schůzku ukončit. Nakonec to vyřešil samotný Rickie. Podíval se na zlaté hodinky, které mu obepínaly zápěstí a řekl: „Ježíši, to je ale hodin,musíš být unavená! Zavolám Mannymu, aby přivezl auto a vezmeme tě domů.“

„To není vůbec nutné, Rickie, klidně si vezmu taxíka.“

„Ale neblázni, Bethy, pozval jsem tě sem, přivezl a tak tě i odvezu. Nebude to trvat dlouho.“ Vytáhl z kapsy malinký, stříbrný telefon, namačkal pár čísel a zavolal svému řidiči.

Bethany upíjela zbytky svého vína a mlčela. Rickie zaplatil účet, který byl dost vysoký vzhledem ke všemu tomu jídlu co hlavně on snědl, a ještě nechal velké spropitné.

„Byl to moc krásný večer,“ řekl, když ujížděli jeho luxusním vozem Rols Royce po širokém bulváru. „Rád bych si ho  ještě někdy zopakoval…ale nejsem si jist, jestli s tím budeš souhlasit, Bethany.“ Jeho slova ji překvapila. Copak nějak vycítil, že ona z něj tolik nadšená nebyla? Pak si ale všimla pohledu, který si vyměnil v zrcátku Rickie s řidičem. Něco tu nehrálo. Auto náhle zrychlilo a prudkým obloukem se obrátilo do protisměru.

„Kam to jedeme?“

„Je mi to líto, zlato, ale ještě se nemůžeš vrátit domů. Nejdřív mi budeš muset pomoci.“

„O čem to mluvíš?“ Bethanin hlas ztvrdl. Rickie neví, s kým si zahrává. V tom se však bohužel mýlila.

„Znáš Ellen Raigovou?“ Bethany se prudce nadechla. Ellen Raig byla už několik měsíců přítelkyní jejího šéfa Francisca Denevuevea. Pokud tedy Rickie znal Ellen, znal i Frankieho a nejspíš i její totožnost.

„Proč bych měla?“

„Jen se nedělej, Bethy. Moc dobře vím co jsi zač. Myslíš si, že jsem ti skočil na to, že jsi zaměstnaná u LoopTropics? Zaprvé v té společnosti znám úplně všechny a za druhé o Denevueveovi, tobě, Dollarové i Hallsaxové vím všechno.“

„Co po mě chceš?“ Jejich vůz teď uháněl po pobřeží neznámo kam.

„Jak už jsem řekl, chci jen abys mi pomohla.“

„V čem?“

„Chci, aby Francisco Denevueve trpěl!“

 

Jersey a Ivy

New Globe bylo relativně nové divadlo, které založil asi před padesáti lety bohatý Číňan, přistěhovalec. Za těch padesát let se divadlo dvakrát přejmenovalo a stalo se jedním z nejvyhledávanějších v Americe. Číňan zemřel a odkázal ho svému jedinému dítěti, až v Americe narozené Melisse Mingové.

Právě dnes se divadlo chystalo uvést nejočekávanější hru roku, v níž snad i tu nejmenší roli hrála nějaká hvězda. Celá ulice byla uzavřená a dovnitř byly vpouštěny jen vozy se zvláštním povolením. Kromě ochranky, která dávala pozor na všeobecný pořádek si Melissa vyžádala i speciální agentky Hallsaxovou a Dollarovou, které měly dávat pozor jen na ni. Melissa Ming totiž trpěla utkvělou představou, že jí jde někdo po krku.

„Dáte si skleničku?“ zeptal se okolo procházející číšník Ivy a Jersey, když vešly do rozlehlé vstupní haly. Ivy zdvořile odmítla, ale Jersey si jeden růžový koktejl s třešinkou vzala. V autě už měla dvě skleničky šampaňského a Ivy byla jejím chováním pohoršena. Bylo jí jasné, že Jersey dnešní noc nebere jako práci, ale jakou povinnost, kterou se bude snažit si co nejvíce vylepšit. Ivy se už ani nenamáhala jí něco vymlouvat.

„Támhle je Melissa,“ ukázala na asi třicetiletou dámu v dlouhých, konzervativních šatech brčálově zelené barvy. V tu chvíli si jich majitelka New Globe také všimla a zamířila k nim.

„Vítám vás, drahouškové,“ zašveholila neupřímným hlasem. „Jsem tak ráda, že jste tady. Rezervovala jsem vám místa vysoko na balkoně, odkud budete mít skvělý výhled úplně všude. Jen prosím vás neříkejte, kdo ve skutečnosti jste, ano? Všichni si myslí, že jste mé přítelkyně z vysoké školy.“

„Ona chodila na vysokou školu?“ zasmála se Jersey, jen co se jim Melissa omluvila a odplula obveselovat někoho jiného.

„Ty taky ne, Jers,“ usadila ji Ivy na což se Jersey rozesmála a brčkem dosrkala poslední zbytky růžového nápoje.

„Myslím, že se tu trochu porozhlédnu,“ prohodila. „Sejdeme se až na představení. Mohla bys sehnat pár jednohubek, Ivy, abychom se potom měly čím zabavit.“

Ivy sledovala svou lehkovážnou kamarádku jak se proplétá mezi hosty, když tu jí v uchu hlasitě písklo až vyjekla. Úplně zapomněla na malinké sluchátko, které jim dal Frankie. „Děvčata? Jste tam? Ivy?“

„Ahoj, Frankie. Jo už jsme dorazily. Melissa vypadá docela klidně a taky se mi nezdá, že by se tu dneska mělo něco dít.“

„Však znáš Melissu. Ale stejně si radši dávejte pozor, nerad bych, aby se vám něco stalo. Mimochodem, už jste mluvily s Bethany? Slíbila mi, že se ozve až se vrátí. Víte vůbec kam šla?“ Ivy zaslechla ve sluchátku Jerseyin smích. „Ona ti to neřekla? Má rande s Rickiem Treasurem!“

Dlouho bylo ticho, až Ivy dostala o Francisca strach: „Frankie? Děje se něco?“

„Beth šla na rande s Treasurem?“

„Copak ti to vadí? Snad jí nezávidíš?“

„Nebo jemu,“ uchechtla se Jersey.

Spíš mám strach…“

„Proč proboha? Pokud se bojíš o její panenství tak tě ujišťuju, že tohle už má Beth za sebou.“

„Tys něco pila, Jersey? No, to je jedno. Víte, něco jsem vám neřekl. Ellen byla Rickieho přítelkyně a já mu ji přebral.“

„No to je gól! Ty jsi teda chlapák, Frankie! To bych do tebe nikdy neřekla!“

„Počkej, Jers. Co se stalo, Frankie?“

„Děsně ho to naštvalo. Nevím jestli ji měl opravdu tak rád, ale spíš mu vadilo, že jemu, velké hvězdě, přebral ženu někdo jako já. Prostě mi řekl, že se mi za to pomstí. Tak mě napadlo, jestli k tomu vlastně nechce využít Bethany.“

„Vždyť nemůže vědět o spojení mezi tebou a Beth. To je hloupost, nedělej si starosti. Ti dva si teď nejspíš někde užívají a zítra je tu Bethany jako na koni.“

„Asi máte pravdu. No, tak si užijte tu premiéru a zítra se hlaste.“

„Měj se, Frankie.“

 

Bethany

„On ti přebral ženu a ty se mu za to chceš pomstít?“ ušklíbla se Bethany. „Není to trochu přízemní? Chováš se jako děcko, kterému sebrali hračku.“

Cítila, jak se k její hlavě přitiskl chladný kov pistole. „A mohl z nás být takový pěkný pár, Rickie!“ dodala ironicky.

„Teďka hezky zavoláš svýmu šéfíkovi a řekneš mu, aby sem přijel. Nebo umřeš.“

„Zbláznil ses? Neříkej mi, že bys mě zabil kvůli takový pitomosti?“

„Drž hubu!“ Bethany poznala, že ho její klid vyvedl z rovnováhy.

„Dej sem prosím tě ten telefon.“

„Frankie? Ahoj, tady Beth.Slíbila jsem ti přece, že se ozvu! Hele, dostala jsem se do menších potíží. Ano, jsem s Treasurem. V nějakým domě za městem. Míří na mě pistolí a tvrdí, že pokud sem rychle nepřijedeš, tak mě zastřelí. Prý jsi se dal dohromady s jeho holkou. To jsem nevěděla, že Ellen s ním chodila. Jak to, že ses nepochlubil?!“

Treasure jí vytrhl mobil z ruky: „Přijeď sen, Denevueve, nebo je po ní! A přijeď sám, ne že sebou vezmeš i ty dvě ostatní! Je to Hope Road 18.“ A zavěsil. Očima těkal po místnosti a pistolí mával jako plácačkou na mouchy.

Bethany se snažila uvolnit ruce z pout.

„A co bude teď?“ zeptala se nenuceně. „Nezahrajeme si scrabble, než přijede Frankie?“

 

Jersey a Ivy

Byla asi polovina představení pryč, když se v jejich sluchátkách ozvalo. „Treasure chce zabít Bethany!“

„Cože?!“ vykřikla Ivy nahlas. Postarší muž v řadě před ní se otočil a se spikleneckým úsměvem zašeptal: „Také jste nečekala, že si Anchelina nakonec vybere Rojera, že? To muselo každého velmi šokovat!“

Ivy se ne něj křečovitě usmála a poslouchala, jak jí a Jersey Francisco líčí Bethanin telefonát. Jak se jeho vyprávění chýlilo ke konci, její obličej se stále více uvolňoval. Nakonec se zcela potichu, ale upřímně zasmála. Na rozdíl od Jersey, která se navzdory pohoršeným pohledům rozesmála nahlas.

„Čemu se smějete?!“ zaburácel Francisco, až Jersey vyjekla a Ivy na okamžik ohluchla.

„Proboha, ten Treasure je naprostej idiot,“ prohlásila Jersey polohlasem.

„Uklidni se, Frankie. Tohle bude pro Bethany hračka. Ten člověk vůbec neví s kým si začal. Ale stejně bys tam měl zajet, minimálně proto, abys ji odvezl domů.“

„To myslíte úplně vážně?“

„Měl bys nás znát už natolik, abys věděl, že my mluvíme vždycky pravdu!“

„Ha ha, opravdu vtipné, Jersey. No, jak myslíte. Zajedu tam. Díky.“

„Pa.“

„Takže se jí rande zrovna nevydařilo, co?“

„Ach jo, vždycky jsem si přála slavného Treasurea poznat.“

O přestávce se obě vydaly k baru. Tentokrát si i Ivy dala jeden z barevných koktejlů a i Jersey si i přes svou teď již velmi veselou náladu jeden vzala.

Posadily se na vysoké barové židličky a upíjely, když tu se Jersey celá napjala a vyskočila ze židličky. Vysoká sklenička s alkoholem dopadla na zem a roztříštila se. „Stůj!!“ zařvala Jersey a rozeběhla se přes místnost dlouhými kroky. Jediným skokem se dostala přes bar a strhla barmana k zemi. Ivy celý ten krátký výjev sledovala stejně jako všichni ostatní. Na zemi se válela Jersey a svírala ruce bezmocnému barmanovi.

Několik žen se rozkřičelo, mezi nimi i Melissa Ming. Ivy se zděsila.

„Co to sakra děláš?“ vykřikla.

„Má zbraň! On má pistoli!“

„Cože?“ vyjekla Ivy zároveň s barmanem.

„Vždyť se podívej!“ Jersey trochu uvolnila stisk a vyňala z mužovy ruky cosi zahnědlého a polodlouhého.

Ivy na ni zírala jako na cvoka. „Kriste pane, Jers, pusť ho! Vždyť je to akorát shnilý banán!“

 

Bethany

Bethany seděla přivázaná k židli, v ústech měla nacpaný kapesník, aby konečně přestala kecat, jak se vyjádřil Rickie. Ten okolo ní už půl hodiny přecházel jako lev v kleci. Konečně se ozval zvonek.

Řidič, který celou dobu seděl  rohu místnosti, se zvedl a šel otevřít. Za okamžik se vrátil a před sebou vedl Francisca. Ten vypadal opravdu vyděšeně, až ho bylo Bethany líto.

„Pusť jí, Treasure a já udělám cokoliv,“ zvolal dramaticky.

„Tak tobě na ní tolik záleží, Francisco? Moc by tě mrzelo, kdyby se jí něco stalo? Bolelo by tě to stejně, jako mě bolelo, když Ellen odešla k tobě?“

„Nedělej hlouposti, Rickie. Bethany se tohle netýká. Je to jen mezi námi. Nech ji jít.“

Treasure kývl na řidiče a ten přešel k Bethany, vyndal jí roubík a rozvázal pouta.

„Co jí chceš udělat?“

Treasure se však k odpovědi nedostal. Bethany vykopla vysoko nohu a vyrazila mu z ruky pistoli. Ta vylétla ke stropu, Bethany vyskočila a uchopila ji. „Ani hnout!“ vykřikla a mířila střídavě na Treasurea a na řidiče. „Měl bys zavolat na policii, Frankie.“

 

Jersey, Ivy a Bethany

„Jsi v novinách!“ křičela Jersey už ode dveří. Ivy, Bethany a Frankie seděli u televize a dívali se na zprávy. „V televizi taky,“ smál se Francisco a ukazoval na hezkou, blonďatou moderátorku, která právě hlásila: „Věhlasný herec Frankie Treasure věznil ve svém domě na Hope Road mladou podnikatelku Bethany Royal. Ohrožoval ji zbraní a vyhrožoval smrtí. Rickie Treasure je nyní ve vazbě a čeká na soud. Ve zprávách v celou vám nabídneme exkluzivní rozhovor s Bethany Royal.“

„Jsi slavná.“

„Jo, dostala jsem dokonce nabídku k jedný malý roli u filmu.“

„Opustíš nás?“

„Přemýšlela jsem o tom, ale asi přece jen zůstanu s vámi. Kde jinde bych zažila takový srandy, ne? A jak jste vlastně dopadly v New Globe?“

Ivy a Jersey si vyměnily pohledy a nakonec se hlasitě rozesmály.


Jeheheman
31. 03. 2005
Dát tip
:-))) no to je teda volovinka tak tedy kritika: podle prologu by člověk čekal, že to bude fakt prdel, což tedy není a nějakej jeden shnilej banán to nevytrhne. mraky jmen a propletený vztahy mezi jejich nositeli unaví asi kohokoliv.. svšedkem mi budiš dosavadní absence kritik ..až jsem skoro nepochopil, čemuže se to na závěr tak rozesmály. i tak je to vyloženě zkopnutý ze seriálů pro mladý, kde se na konec každýho dílu obvykle dávala závěrečná, skupinová, vtipná scéna se všeobecným smíchem. no nuda.. příběh skoro žádný, hlavně že to dobře dopadlo:) abych jenom nekritizoval: celkem slušná forma (ale v dialozích stejně rezervy) a dost dobře vykreslená nablýskaná snobská atmoška, takový to pozlátko, (k čemuž přispěly i ty podivný jména lidí:)

Jeheheman
31. 03. 2005
Dát tip
uff - oprava: svědkem, budiž :o)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru