Na konci

Na konci

Jediný člověk na světe kterému jsem nikdy neublížil je rozmazaná postava

co pod hlavu mi zasouvá polštář v mém posledním výdechu.

Teplý úsměv který jsem nikdy předtím nepozřel-chci jít než najdu

poslední zbytek sil ho plamenem z mého srdce spálit na uhel,

tolikrát předtím jsem už zabíjel.

Jediný člověk který mi nikdy neublíží je osoba kterou uvidím až budu umírat.

Pod hlavu mi cpe polštář a směje se-víc nevidím-chci už jít,

z jeho srdce plamen jak těžký meč bude párat mou duši

jehel cítím tisíce-oči míří vzhůru,                    

měsíc se na to jen dívá.