Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDurman
Autor
Delph
Proč mě musel opustit?
To jsem pro něj nic neznamenala?
Žena vzala mléko, nalila do kastrůlku a začala ohřívat.
Ruce se jí při tom třásli vzteky. Plakala.
Potřebuji nějaké prášky na uklidnění.
Dneska asi neusnu, tak i něco na spaní.
Přešla k lékárničce a začala se
přehrabovat mezi krabičkami a lahvičkami.
Zatraceně, zase tady nic není.
To je dneska den. Opustil mě manžel.
Naštvaná odešla z kuchyně do pokoje dítěte.
Spalo. Přistoupila blíž a chvíli koukala, pak odešla.
Co to bylo ráno v televizi?
Semínka z durmanu fungují jako uspávadlo.
Přešla do obýváku, kde byla ona rostlina.
Postavila se před vzrostlí, rozkvetlí keř.
Muže být ale smrtící ve větším množství.
Snad to odhadnu...
Nastavila ruku pod květ durmanu a zatřepala jím.
Do dlaně ji vypadlo několik semínek.
Kolik je přiměřené množství?
Taková malá semínka. Asi hodne.
A tak vytřepala semínka z každého květu.
Už jich měla na ruce malou hromádku. Část strčila do úst.
Zbytek si nechám kdyby to nestačilo.
Nechci se přece zabít, kvůli němu rozhodně ne!
Přešla do kuchyně zkontrolavat mléko.
Strčila do něj prst a chvíli jej tam nechala.
To je divný, už se z toho kouří, ale je to jen vlažný.
Pujdu vzbudit dítě a do té doby to bude akorát.
Vyrazila zpět do dětského pokoje.
Šla pomalu a občas si pomáhala rukou.
Co se to děje? vše je rozmazaný a přesto ostrý.
I přez zavřené dveře slyším dítě.
Otevřela dveře a malátně vešla dovnitř.
Pohladila dítě po hlavičce, aby jej vzbudial. Otevřelo oči.
"Mami, co se děje?
Proč jsi tak studená?"
"Ale ne synáčku, je mi teplo.
Je mi příjemně."
Vzala dítě do náruče a opět pohladila.
Do jejího světa začali přibývat barvy.
"Dala jsem ti ohřát mlíko, dáš si?
Pokud chceš dál spát, já ho vypnu."
Začala se mírně kolíbat, stále držíc dítě.
Občas mžourala jakoby nepoznávala okolí.
"Dám si to mlíko.
Stejně už bych neusnul."
"Nemůžeš usnout?Pomužu ti.
Dám ti něco, po čem usneš."
Otevřela dlaň, kterou do teď křečovitě svírala.
Chvíli se na ni tiše dívala a pak ji natáhla k dítěti.
"Vem si to pomůže ti to.
Já si už vzala a pomáhá to."
Dítě se natáhlo a vzalo si zbylou hromádku semínek.
Dalo si je poslušně do úst.
"Tak jsi hodné dítě.
Nech to v ústech ať to působí."
Pustila dítě a začala malátně tančit, vír světel zrychlil.
Už nevnímala, horko se v ní rozlilo a ona vytančila ven.
"Mami co se to děje?
Kam jdeš?"
Matka už neslyšela. byla v amoku světel.
Planá pohybu a barev............šílenství.
Nemělo mě to zklidnit? Uspat?
Nevadí tohle je ještě lepší.
"Mami, pomoooc, něco se děje!
Svět se měni, já se bojím."
V odpověď se ozíval hluk padajících věcí,
doprovázený dupotem matčiných nohou.
"MAMI POMOC!"
Volalo dítě, pak pouze zašeptalo:
"Kdokoliv, pomoc"
A do nastáleho ticha se ozval jen tíchý,
šílený smích.
...
"Pan Novák?"
"Ano. Kdo tam?"
"Kriminálka"
"Co se proboha stalo? já nic neudělal."
"Vaši ženu a dítě jsme nalezli mrtvé zavřené doma."
"Co? Jak?
"Sousedka zavolala hasiče, protože si myslela že u vás hoří. Dorazivší hasiči zjistili že šlo pouze o kouř z pálící ho se mléka. Ale našli vaši ženu mrtvou a vaše dítě také."
"To snad ne. Jak? Zamordovaný?"
"V ruce dítěte se našlo pár semínek, v ruce vaší ženy taky. Byl to durman."
"Co je to durman?"
"Máte to kvítko v obýváku, vzrostlé, velké bílé květy."
"Manželka jim říkala Andělské trumpety."
"Nerad to říkám, ale andělské trumpety teď asi poslouchá.....