Korálky

Mohl jsem ti ukázat jak umím zvedat kameny. A převrátili by jsme spolu nespočet odpadkových košů, popsali křídou každou zeď toho města, a váleli bychom sudy po rovině, zvedl bych kuličku papíru cos udělala do vdzuchu a čekal než by zašlo slunce. Rízl bych se a ty by ses snažila zachytit kapky krve síťkou, každá by propadla.. Ustřihl bych ti pramínek vlasů, a položil ho na koleje, utekl bych před svým stínem a smál se mu jak je pomalý, seděl bych a díval se ti do očí, kdybys sledovala cestu.. Z mostu by sjme házeli do řeky kameny ty bys občas plivla a já bych nezůlstal pozadu.. Každou noc bych tě uspával pohádkama, které by končili špatně.. Seděl bych na bálkóně a myslel na to co budu dělat další den.. Na to jak bych tě vzal pouštět loďku, ale než by sjme tam došli tak bych ji zničil, lehl si na zem a řek že dokud se nedotkneš mojeho malíčku ani se nehnu.. Sundal bych ti korálky roztrhl je a pak ležel v trávě tak dlouho dokud bych je všechny nenašel.. Až bych je mě, každý korálek bych odnes na nějaké místo města.. Na střechu toho velkého domu, pár jich hodil do kašen, na zimák, na ptačák, do kanálu, do kože, bezdomovcům, do řeky, do prostřed cesty......

zemřela si včera v šest hodin ráno, já tě ani nestihl poznat...