Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJak vítr
06. 04. 2005
0
0
1041
Autor
Snivka_Obecná
Něžně jak vítr mě obejmi
a usměj se.
Pohlaď mě po tváři.
Vždyť víš, jak to se mnou je.
A tušíš snad, proč žhnu.
Vysvětlit dvěma slovy,
vždyť to není možné –
– jen dvěma slovy –
tak prostými a krátkými...
Něžně jak vítr mě polib
a pohlaď po tváři.
Žádný ze světů nikdy nebude náš,
protože svět snů není.
A ty, něžně jak vítr,
odplouváš pryč... –
ale
VŽDYŤ TO NENÍ MOŽNÉ –
ovšem že je to možné,
tak prostá a krátká slova.
Dvě
slova.
Nemiluješ
mě.
...?