Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jak vítr

06. 04. 2005
0
0
1045

Nevím co sem napsat..

Něžně jak vítr mě obejmi

a usměj se.

Pohlaď mě po tváři.

Vždyť víš, jak to se mnou je.

A tušíš snad, proč žhnu.

Vysvětlit dvěma slovy,

vždyť to není možné –

 – jen dvěma slovy –

tak prostými a krátkými...

 

Něžně jak vítr mě polib

a pohlaď po tváři.

Žádný ze světů nikdy nebude náš,

protože svět snů není.

A ty, něžně jak vítr,

odplouváš pryč... –

ale

VŽDYŤ TO NENÍ MOŽNÉ –

ovšem že je to možné,

tak prostá a krátká slova.

Dvě

slova.

Nemiluješ

mě.

...?


misty
06. 04. 2005
Dát tip
do prologu staci napisat "venovane"...

Mhm. :-)

inlajn
06. 04. 2005
Dát tip
VIZ PROLOG....toho se autorka, žel, nedržela.....

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru