Ukřižovaný

Jednou až poteče mi z očí krev
A můj kříž pode mnou uhnije
A slzy padnou do vína
Tak sejměte mi korunu trnovou

Nemůžete pochopit osamělost mou
Když ani nevíte co osamělost je
Radši bych byl sám na pustém ostrově
Než mezi těmito lidmi

A rána pod dvanáctým žebrem stále mokvá
A i když si rukou zakryjete zrak
Tak ji v hrudi stejně ucítíte
Ach to dědictví zaselepené vírou

I mistr tesař se někdy utne
A začne věřit ve svého božího otce
A nebo na lásku která už vymřela
Alespoň v srdcích žen které jsem poznal

Jediné vzkřísení co mě čeká je do hrobu
Snad budu prospěšný aspoň červům
Když už jsem svedl tolik lidí
K záhubě zalknutím vlastním lhaním

Bůh mi nemůže odpustit
To smí jen zatracení lidé
Kteří vzdali se království nebeského
Pro blaho všech tak jako já

---