podobenství o rýžovém poli

vytěženo z neznámého e-mailu

Ten rolník měl nejdelší zrna v široširém okolí. A všichni k němu chodili na návštěvu. Jeho sluch se stával citlivějším, pohled těkavějším, nervy i svaly se mu napjaly. Byl to přítel rýže, a stále ještě hostil návštěvy z ostatních rýžovišť. Lidi, lidi, jejich pohybující se rty nepřipomínali jeho pole, jejich plynoucí řeči vůbec nezněly jako rytmus klasů. Tento večer je večerem slz a cynického smíchu, rolník ponořil planoucí louči do trsů hustě se pnoucích z drnů k nebi, rolník otočil plačící oči do lesů hustě spoutaných se zemí liánami. Člověk, který měl nejkrásnější rýži, bude za čas zpět ve své boudě, hlady a apaticky sedět vedle houpacího křesla, srkat vodu; návštěvy mu budou nosit od stolu.

---