Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePo klávesech piana
10. 04. 2005
4
0
2248
Autor
Hody
Po klávesách piana
tančila jsi, lásko
a já šlapal dole pedály,
co mě stačil dech
Úžasné sólo
jazzového mistra
zvedalo ti sukni
v mých skořápkových polosnech.
A trubka Luise Armstronga
hrála v rytmu tvého srdce,
které si pedály už samo tisklo
Protože já teď zvedal kotvy
Pak bylo to jak na obraze
Mistra mistrů Duchampa
Jehož štětec tu se zvedal
A tu zas klesal do tmy.
tančila jsi, lásko
a já šlapal dole pedály,
co mě stačil dech
Úžasné sólo
jazzového mistra
zvedalo ti sukni
v mých skořápkových polosnech.
A trubka Luise Armstronga
hrála v rytmu tvého srdce,
které si pedály už samo tisklo
Protože já teď zvedal kotvy
Pak bylo to jak na obraze
Mistra mistrů Duchampa
Jehož štětec tu se zvedal
A tu zas klesal do tmy.
Desítkapohárů
10. 04. 2005
Občas si myslím, že ze sebe tlačím obrazy, které nikomu nic nedají - a tenhle pocit mám i u tohoto textu.
Je psaná s citem, k pochopení dobrá, použitá jména - Armstrong, Duchamp efektní, obraty líbivé, v básnické teorii se nevyznám, ale četla se mi vcelku příjemně !
...pro mě tady celkem nic, jen pár hozenejch jmen...a voní kýčem, kerej mě dost baví, tendle ne.
Po klávesách piana
tančila jsi, lásko
a já šlapal dole pedály,
co mě stačil dech
Úžasné sólo
jazzového mistra
zvedalo ti sukni - až sem bych to brala dál už ne.
Jehož štětec tu se --svedal-- jistě svedal??
A tu zas klesal do tmy.