Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCo všechno a jak je v prdeli: jarně
Výběr: Jinovata, Kid_A, Print
11. 04. 2005
20
0
4731
Autor
Makča
Vypadal
třeba jako můj táta
smutnej a šedivej
/neboj se osobních slov a slepých vášní
táto, táto!
tyhle chlápky přece musí mít někdo rád/
pletu se kytkama
SEDMIKRÁSKA
a všechny holky vystupujou z řady:
já ne, já ne, já ne
BLEDULE
občas o tom některá mluví
umí to s muži
a muži s ženami
tak jsme si zbyli
než vystoupim
a já vystoupim
/seš pro mě jenom jeden způsob
jak se dělá báseň/
PETRKLÍČ.
Nebudu tu notovat či květinovat.....je mi upřímností, syrovou a čpící.....t*
tak jsme si zbyli než vystoupim
a já vystoupim
/seš pro mě jenom jeden způsob
jak se dělá báseň/
docela to zebe
takové jaro míchané se zimou
tip
sem z těch kytek magor sice, ale pokud vodvíjí se vod "smutnej a šedivej...tyhle chlápky musím mít pořece někdo rád...!?...beru....
a z koho asi? - nejspíš nejsem nic zvláštního
*
ale něco bys měl cejtit - v ideálním případě - a ty se moc nedějou
Ideální čtenář, který z ničeho udělá báseň? Já bych radši aspoň trochu šikovného básníka, bez urážky, ale podle mě se z tebe stává grafoman.
StvN: tenhle text je zásadní, není to nic
*
pod jinejma si to klidně piš a pravdu měj
No nevim, ale to tvoje - neboj se osobních slov - to je typickej příznak tápajícího autora, málokdo si to může dovolit dát do básně jako nedílnou součást textu. Víš jak to myslim.
nevim - celá ta první pasáž - to je to, co ti běží v hlavě - tudíž je to laciný (pletu se, pletu se, pletu se kytkama!) - opravdický je dělání, čin - autentickej život a ten rozkol - slovíčka a život - to je to téma celýho textu - je to samo k sobě přísný - k nepravdě - chápeš?!
*
proto jsem naštvaná, že zrovna tady mi něco takovýho říkáš, protože fakt nevíš - zásadně se mýlíš.
*
nejseš, tak mi to napiš pod něco jinýho a já se nad sebou zamyslím, stejně to potřebuju.
karel_letoun1
11. 04. 2005
zvláštní jak jsou na tebe lidi naježení a mají u tebe jasno
hlavní moment mi přijde první objevení květin v básni. je tak náhlé, že vypadá jako jaro
jin:cejtim, že se mi stalo to, o čem mi jednou povídal faust, proč zkouší jiný nicky - že sem prominent makča, prostě sem se zapletla do těch písmáckých nicotností - do úzkosti tohohle prostoru - je to tak - čímž pádem se ale někdy nebavíme o písmenech, ale ztrácíme energii na vymezování se v tomto prostoru, což nám zabírá stále více času - obhajovat svoji existenci v umělém světě...to je velký omezení pro texty a moje deziluze - i ze sebe.
..poznámka tvá poslední hluboká jak nesjízdná Sázava(myslilm lodě), Makčo----muselo to bejt???
lékem na to je nekomunikovat s lidmi osobně a když, tak jen minimálně... což je můj současný recept, který je ale možná taky chorobný ;-) nevím
inl - no nemuselo, ale je dobrý to mít na paměti jako zdejší limitující prvek, kterej tohle prostředí utváří, když si to teda hraje na literární server - o mě nejde, fakt!!!
jiný nick, to je zajímavé - když já to s jinými tvářemi neumím, mám raději ten svůj ksicht, i kdyby byl sebevíc profláklý, i kdyby na mě momentálně nevražilo patnáct outlocitnejch
báseň je parádní. Tyhle zpovědi - jako bych ti nakukovala do deníčku, jsem čumil vodjakživa, běda, jak se někde poodhrne záclonka...
...a co z toho mám, že mě někdo přes síť pošle do prdele, nebo políbí na čelíčko?
nic! - o to mi má jít?
...hele, čím víc lidí si tohohle všimne a přizná si to, tím budu radši - jako exemplární příklad se klidně dám na oltář včetně svejch veršíků, ať nás upálej, zdar.