Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Nechtěla byste si přisednout, slečno?

11. 04. 2005
3
0
2014
Autor
mishka

jen se umět rozhodnout...

Promrzlá listopadová noc.

Ledový vzduch se zařezával do očí a pod nehty. Představila si, jak jí z očí trčí zabodnuté rampouchy. Rychle mrknout! Probrat se... ...jak, když všechno ještě spí... Moci si tak na chvíli odpočinout... Natáhnout unavené nohy... Kolem chodníku kolony prázdných špinavých laviček. Jen mlha se odváží sednout. Špalír, kterým prochází poslední noc. Poslední noc...

  Nechtěla byste si přisednout, slečno?

Lekla se. Kde se tu vzal? A... ...zbláznil se snad? V téhle zimě? Pohrdavý pohled...

  Ne, nejsem blázen, jen jsem se zamiloval do Vašich rukou.

Rychle uklidila prsty do rukavic a zabořila ruce do hloubky kapes. Proč neví co říct? Rychle, alespoň nějakou výmluvu... ...zima

  Vím, že je zima, ale nebojte, milovat se budeme až v březnu.

To je snad zlý sen! Vytřeštila na něj oči a nadechla se. Chtěla křičet, nadávat mu. Cokoliv... Podlehnout? Vždyť ho ani nezná... ...pomyslela si...

  Do tý doby se dobře poznáme...

Kdo je to? Má ho v hlavě? V mysli? V botách? Projela jí vlna vzrušení z neznámého?

 Chcete to urychlit?

Nemohla promluvit. Vzmohla se jen na soustředěný pohyb hlavou... Jen to nesplést... ...zprava doleva... Vlastně si nebyla jistá...

 Jestli si nejste jistá, můžeme to probrat později.

Zase jen pohyb hlavou... ...úplně stejný. Proč to vlastně nezkusit...

 Člověk by měl zkusit všechno.

Přesně tak. Člověk by měl zkusit všechno. Rozumí jí. Zná jí. Ví, co chce. Co potřebuje... Je docela milej. Začíná se jí líbit? Jen se rozhodnout...

 Už bude svítat, musíte se rychle rozhodnout.

Teď nebo nikdy! Lehá si na promrzlou zem. Cítí, jak chlad prostupuje celým jejím tělem a obaluje její kosti... Zavírá oči. Čeká...

 

...kde je... Snad nezmizel? To jí nemůže udělat... Ne teď!

Zvedá se ze země a udiveně pozoruje lavičky plné neznámých lidí. Chce s nimi mluvit, zeptat se... Chce vysvětlení... Nikdo si jí nevšímá, neodpovídá. Zoufalství... Až...

...schoulený do svého kabátu prochází unavený muž. Je zcela pohroužený do sebe. Přemýšlí...

 

 Nechtěl byste si přisednout, pane?


Silvita
08. 07. 2005
Dát tip
já děkuji :-)

Silvita
07. 07. 2005
Dát tip
Máš styl...... mě blízkej*

mishka
07. 07. 2005
Dát tip
Silvita: dík, že se ti líbila...

mishka
08. 05. 2005
Dát tip
Gelena: díky moc!

Gelena
25. 04. 2005
Dát tip
Prožitek tam je a velkej. T

mishka
19. 04. 2005
Dát tip
castrato1: tak nějak... Díky za zastavení!

castrato1
18. 04. 2005
Dát tip
depresivní kolo života?

mishka
14. 04. 2005
Dát tip
Marty73 - díky za milé zastavení

Marty73
13. 04. 2005
Dát tip
Ty ruce, rychle uklizené do rukavic, to se mi moc nezdá, jinak zajímavý počin.

StvN
11. 04. 2005
Dát tip
No jo. Takovou si musi napsat snad kazdy.

Belami
11. 04. 2005
Dát tip
hezká*

Alojs
11. 04. 2005
Dát tip
No, zanechalo to ve mně rozporuplné pocity. Myšlenka celkem schopná, možná by to chtělo zpřehlednit formu...

mishka
11. 04. 2005
Dát tip
StvN - když každý, tak každý... :-) Belami - díky moc Alojs - díky moc za názor!

StvN
11. 04. 2005
Dát tip
No já ne.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru