Případ Černého Pantera-Kapitola TŘETÍ

Kapitola TŘETÍ Smrt

Po krátkém ošetření v nemocnici Blahoslavené Panny se Gary vydal domů. Rozhodl se, že Therese oznámí, že změnil názor. Panterovo varování ho nevyděsilo, ale nechtěl riskovat, že se Tess nebo jejich ještě nenarozenému dítěti něco stane. Předá všechny své poznámky kapitánu Perezové a dá výpověď. Pak se konečně odstěhuje do Alwera a bude si plnými doušky vychutnávat rodinný život po boku ženy, kterou miluje a se synem či dcerou. Neznali pohlaví, ale jména už dávno vybrali. Danny nebo Kristin.

Gary se opájel představami při jízdě zaplivanými uličkami na Highland Islandu, což byla jedna z těch lepších čtvrtí v Mersey. V tu chvíli se z vysílačky ozvalo: „Detektive Aldene?“

Natáhl ruku a vzal do ní vysílačku.

„Jsem tady, co se děje?“

„Tady Parker, pane. Kde jste?“

„Na cestě domů, Parkere. Mám za sebou těžkou noc a dvacet čtyři hodin jsem nespal. Moje žena ani netuší, co se mnou je. Takže ať už po mně chcete cokoliv, nechte to až na zítra.“

„Zítra je neděle, pane.“

„Tak tedy na pondělí.“

„To nejde. Máme tu krizi.“

„Co se děje, Parkere?“ Aldenovi začínalo bát jasné, že domů se jen tak dostane.

„Na rohu dvaadvacáté a Západní našli tělo Luka Donovana a v restauraci Fukhito nějaký sniper zastřelil jakéhosi obchodníka.“

„Do srdce?“

„Ne...“

„Tak vidíte. To není má práce. Nasaďte na to někoho jiného. A co jste říkal předtím? Luke Donovan? Ten herec? Má žena ho zbožňovala, bude ji to mrzet. Ale co tam ten cvok dělal?“

„To co všichni, pane. Nakupoval drogy. Tam je to dost obvyklé, hvězdy showbussinessu tam nakupují kokain po kilech. Pravděpodobně se mu obchod příliš nevydařil.“

„V tom případě by to mělo dostat na starost protidrogové, ne?“

„Samozřejmě, těm jsme to již oznámili, ale oni chtějí na pomoc někoho přes vraždy. A vyžádali si vás, detektive. Je to choulostivá záležitost a oni si přejí někoho zkušeného.“

„Ale...“

„Alespoň se tam zajeďte podívat. Okoukněte to tam a pak to můžete hodit na někoho jiného. Anette Clairové by se to jistě líbilo, byla jeho fanynkou.“

„Proč ji tam tedy nepošlete rovnou?“

„Je na dovolené v Kalifornii.“

„Aha. Fajn. Zajedu tam.“

 

O tři hodiny později konečně seděl v autě a už opravdu jel domů. Bylo jedenáct hodin dopoledne.

Zdálo se, že Luka Donovana zavraždil nějaký zlodějíček a ukradl mu peněženku i šperky. Vraha pravděpodobně nikdy nedopadnou. Ale stále tu byla možnost že citově zainteresovaná Anette Clairová se na případ vrhne s takovým nadšením, že ho nakonec vyřeší.

To už ale nebyl Aldenův problém. Před sebou měl nejspíš další hádku s Theresou, protože jí za dva dny ani jednou nezavolal a ona teď doma nejspíš trnula hrůzou, co se mu jen mohlo stát. Možná již obvolala všechny merseyské nemocnice.

Zahnul na ulici, kde stál celkem slušný činžovní dům, v němž bydleli. Zaparkoval na svém obvyklém místě a vystoupil. Pak vyšel schody k otlučeným vstupním dveřím a vešel na chodbu páchnoucí zatuchlinou. Výtah byl zase mimo provoz. Všech pět pater musel vyjít pěšky. Příliš mu to však nevadilo, šel by po schodech i kdyby výtah fungoval.

Odemkl dveře jejich bytu a zahlaholil: „Jsem doma, miláčku!“ Žádná odpověď. Garymu nálada ihned klesla pod bod mrazu. Theresa se nejspíš zlobí a trucuje. Podíval se na hodinky. Dnes měla Tess, zdravotní sestra, noční službu a měla by tedy již být doma.

Byt měl pouze tři pokoje, malou koupelnu a kuchyňský kout, což byl také jeden z důvodů, proč se chtěla stěhovat. Bylo tu pro dítě málo místa. Gary pověsil kabát a sundal si boty, Tess nesnášela, když v nich chodil po bytě.

Obývák byl ztichlý, nehrála tu televize, na sporáku v kuchyni, kterou od zbytku pkoje dělila úzká přepážka, se nic nevařilo. Bylo to zvláštní. Možná šla na oběd s nějakou přítelkyní, napadlo ho, ale takřka okamžitě tu myšlenku zavrhl. Na oběd bylo příliš brzy, a Theresa takové vycházky neměla ve zvyku.

S narůstajícími obavami otevřel dveře do ložnice. Okno bylo otevřené a v obdélníku slunečního svitu ležela na posteli Theresa, otočená zády k němu. Na sobě měla červenou domácí soupravu a spala. Gary se usmál a otočil se. Nechtěl ji budit, musela být po práci v nemocnici George Washingtona opravdu velmi vyčerpaná, když usnula i v takovém světle. Obvykle za světla spát nemohla, stěžovala si, že ji budí.

Vrátil se tedy do kuchyně, uvařil si silnou kávu a připravil si toast. Ze stolku si vzal dnešní noviny a spokojeně se s nimi usadil na gauč.

Právě si četl sportovní stránku a s radostí zaregistroval, že jeho oblíbený baseballový tým Mersey Dogs porazil své odvěké městské rivaly Raket’s from Mersey, když si znovu vzpomněl na Tess.

Tohle už opravdu nebylo normální. Hodiny ukazovala půl druhé a Alden se už chystal jít konečně spát. Slunce se právě dostalo do takové polohy, že muselo osvětlovat téměř celou ložnici. A Tess v tomhle oslňujícím svitu spala? Že by si vzala prášky na spaní?

Zvedl se a znovu zamířil do ložnice. Tess se za celou tu dobu vůbec nepohnula, což Aldena ještě více znepokojilo. Měla dost neklidné spaní, občas se raději vyspal v obýváku na gauči, aby měl klid.

Srdce se mu rozbušilo a jeho tlukot cítil až v krku. A v tu chvíli to ucítil. Nezaměnitelný pach smrti a krve. Jak to, že si toho předtím nevšiml?

Vrhl se přes postel ke své manželce, uchopil ji za rameno a obrátil ji k sobě.¨

Vykřikl. Prostěradlo pod jejím tělem bylo nasáklé krví, stejně jako její košile, barva krve však splývala s barvou oblečení.

„Tess!“ ani si neuvědomoval, že mu po tvářích stékají slzy a celý se třese. „Tess, miláčku.“ Přitiskl své rty na její chladnou tvář. „Kdo jen ti to udělal?!“

Objal její zakrvácené, chladné tělo a hlavu jí zabořil do hebkých vlasů.

Byli mrtví. Žena, kterou miloval i jejich nenarozené dítě. Garymu Aldenovi se v jediném okamžiku zhroutil celý svět.   

---