Malá čarodějka

1998

Proběhnu se ulicí jsem letící hvězdicí, čarodějka s dlouhými vlasy, myšlenka hříchu, troška krásy. Ve Španělsku s dlouhou sukní zatnčím flamingo a opiju tě červeným vínem, možná zase splynem červenou máš rád, snad se nechceš bát. v Praze půjdu na operu v dlouhých šatech z modrého sametu z milostných duetů se mi zamotá hlava, v novinách pak bude zpráva o blonďatém přízraku co přešel pře řeku po mostu z hvězd a tančil při tom jazz v saténové košilce pro mladé milence. Koupím si i kometu pro tě, lásko v žaketu. v cylindru a černém fraku projedu se po nebi vždycky jednou za sto roků na koštěti z hvězdice jako správná malá čarodějnice. Možná když pak jednou zavřeš víčka, pošeptám ti tajemství, to bude tvé prokletí, o půlnoci ve tmě svíčka láska jedné čarodějky, láska na pět století.

---