Dáma s chrtem

Paprsky podzimního slunce z posledních sil prohřívaly rozlehlý sál. Z koutů prostorné místnosti se plížily stíny. U zavřeného francouzského okna seděla na nízké stoličce paní domu. Na podlaze u jejích nohou podřimoval velký chrt se srstí barvy pouštního písku. Dáma si na přání manžela objednala portrét u známého malíře. Isabella se na sedátku nervózně zavrtěla. Věrný pes ostražitě vzhlédl.

Paní Isabella byla hýčkanou dcerou příslušníka vysoké italské šlechty. V útlém věku pouhých čtrnácti let byla provdána za českého šlechtice. Bezmála padesátiletý Jindřich našel v překrásné tváři své choti zalíbení. Snad se do manželky dokonce zamiloval. Prožíval však s rozmazlenou chotí pravé peklo. Krásná paní měla jen jediné přání, které ji manžel nedokázal splnit. Manželský pár toužil po děťátku. Ani po pětiletém svazku však nepřicházelo.Laskavý pán Jindřich manželce pořídil alespoň roztomilé štěně. Když pes vyrostl stal se Isaabelle věrným společníkem.

Nyní, když byl portrét hotový, paní mistru malíři doslova utekla. Pes jí kráčel v patách. Isabella uprchla do svých komnat. Zde se vykoupala, nakázala služebným připravit nejlepší šaty. Překrásně oděna a učesána se vydala do zahrad na tajnou schůzku s milencem. Mladý rytíř čekal na milou v zahradě. Když ho Isabella spatřila, zapomněla na dobré vychování, odhodila veškerou důstojnost a rozběhla se do miláčkovy náruče.

„Co jste mi přinesl?“ zeptala se nedočkavě měkkým hlasem. Paní očekávala nějaký dárek. Prsten, náhrdelník, nebo alespoň milostnou píseň. Zklamaný milenec přiznal, že nic nedonesl.

„Jak je možné, že jste na mě zapomněl?“ vykřikla paní a rozhořčeně dupla něžnou nožkou. Nešťastník musel Isabellu dlouho prosit o odpuštění. Nakonec se paní nechala přesvědčit o mladíkově přízni. Svolila dokonce, že ji smí v noci navštívit v ložnici.

Když se noc měnila v den a nebylo daleko do rozbřesku se milenci konečně rozloučili. Muž se potichu kradl ven. Nedaleko Jindřichovy ložnice díky své neopatrnosti shodil velkou orientální vázu. Vylekaný manžel vyběhl na chodbu v domnění, že je v domě zloděj. Tasil zbraň a neozbrojeného soka v lásce probodl. Muž okamžitě zemřel.

Po probuzení se Isabella dozvěděla o nočních událostech. S pláčem utekla do pokojů ze kterých až do své smrti nikdy nevyšla.