Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

setkání se (mnou)

Výběr: zaki
18. 04. 2005
5
0
1544

PAVILON C Beton, sklo, špína, malí nemocní lidé a já... Vítejte v lázních...

Chtěl jsem spát,

i víčka jsem měl těžká...

                                         a najednou ten vzlykot....

bosky jsem přešel přes chladnou chodbu,

v rohu jsem zahlédl hnízdo mrvenců

přes špinavé okno jsem zřil matný obrys půlměsíce

došel jsem do posledního pokoje

a tam jsem spatřil malého tlustého chlapečka                                                                                                             (sebe)

ležícího na posteli ponechaného vlastní samotě

a stesku

(vzpomněl jsem si na sebe...)

pověděl jsem mu pohádku ,

donesl ztvrdlou makovou buchtu....

ulehl jsem na vratkou postel s ocelovou kostrou

a uronil obří nostalgickou slzu při vzpomínce na     (sebe)

...


oslovuje mě...a to hodně...tip

zaki
18. 04. 2005
Dát tip
ano ano ano...

misty
18. 04. 2005
Dát tip
je krasna...* ...no cisto technicka vec...predposledny vers mozno chcela byt postel...a mozno sa mylim...no to poste tam jednoducho neviem pochopit...

děkuji, zdejší klávesnice moc nefunguje:)

misty
18. 04. 2005
Dát tip
aj nabuduce... ;o)

Nicollette
18. 04. 2005
Dát tip
smutnější sebe

skit
18. 04. 2005
Dát tip
dobrý dílko.hodně zajímavý nápad kterej vzbuzuje hodně pocitů

skit
18. 04. 2005
Dát tip
a tip

kapybary
18. 04. 2005
Dát tip
Mám ráda tuhle básničku!:)

johanne
18. 04. 2005
Dát tip
No... zvláštní, ale připadám si pořád za sklem.

LIPO
18. 04. 2005
Dát tip
zajímavě pojatý...nejdřív jsem cejtil int. pózu,ale dobrý Tip

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru