Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSpontánna báseň
06. 12. 2000
4
0
2737
Autor
Sýkorka
Uvarila si mi
večeru
jedla som ju pomaly
v každom súste
som ochutnávala
Teba
Vieš
až raz budem "veľká"
chcem svojej rodine
chutiť rovnako
mami :o)
Silvík...toto poznám...je to veľmi čistá báseň a viem si ťa plne predstviť pri tom stole, ako pojedáš svoju mami, :o) Ale nie...viem, o čom hovoríš a hovoríš to pekne. Si čarodejka slov. :o)
Když se odprostím od sentimentu a romantické naivity, tak se mi to líbí, ale vzhledem k tomu že jsem (použiji termín člobrdy - jestli se nepletu) brutální realista .. tak se jen bojím, že to sousto jednou zhořkne na jazyku .. a jen doufám, že se Ti to skutečně splní ... připomíná mi to jeden text Znouzectnosti: " .. dobře si pamatuj, to cos kdy neměl rád, hořké je odsouzení tvých vlastních dětí ..." .. no asi jsem měl říct jen, že se mi to líbí, ikdyž to trhá srdce ..
Nemyslím, že je to věc sentimentu a romantické naivity - i když - proč se za to stydět, když i takoví jsme a někdy to moc potřebujeme. A navíc - já to nevnímám jako básničku o jídle. I když posezení u jídla udělá někdy z kamarádů přátele a z příbuzných rodinu!:-)
*!
Silvinka, tým si pravila veľa...
Já vím, neumím slovensky a je mi to líto, ta měkká slovenština mě vždycky tak pohladí... když navíc vybereš ta správná slova, jako bys odkrývala něco tam v nás, kousek pod povrchem... Děkuju ti, za sebe i za svoji maminu, sestrička ;o)