Má láska

 

 

 

         Má láska s hloubkou hlasu

        lvaříjepřistmívání

        s chapadly ovíjejícími

        prudce a bez milosti

        zjihlá kůzlátka

        před porážkou rukou

        milujícího řezníka

        čerstvé krve

        úlek s oddaností silnějšímu

        podlomená kolena

        slasti s chutí zakousnout tu

        běsnou vášnivou šelmu

        co překrývá horce

        dechem pouště za poledne

        nevysychající pramen

        pro projížďku loďkou

        nás dvou

        vklouzne do jeskyní

        Punkvy ve tmě

        vykřikneš hach!

        kdo z koho

        vrhne se

        saje svírá ovíjí

        vsakuje tiskne hněte

        hladí kouše

        surově rozplyne se

        v chloupcích jemné

        bezbranné kůže

        - lízátku mnoha chutí

        náhle

        překvapuje

        do stereotypu

        se vbuší drsně

        m r c h o !

        (má láska)

        láskou

        sežeru tě

        zvířátko!

        vlhce

        proplétajících se

        vlhkých zákoutí

        proklatých

        nenechavým nerez kopím

        objetí obětí

        v rukou ruce

        v lásce

        v smíchu

        možná snad

        i výsměchu

        nad tou hrou

        bez sebe

        Matko Přírodo!

        a pro tvé věčné

        Já su tak šťastné!

        bože

        Chlope!

 

         ne chlípně

 

 

---