Slova jak kapky deště

Tolik slov projde každý den kolem, slova znějící krásně, ošklivě, slova jejichž obsah se snažíte pochopit správně vycítit, slova, která pak žadný obsah snad ani nemají.
"Promiň"
Proč lidé nejvíc ubližují, když se zlobí sami na sebe, na svou neschopnost, změnit svůj svět na takový, jaký by jej chtěli mít.
"Sbohem"
Proč se z lidí, kteří jsou si blízcí, nejbližší, stávají najednou cizinci.
Proč je někdy nemožné pochopit, co se vlastně stalo.
"Přítel"
Nelze napravovat věci, které nechápete.
"Nepřítel"
"Lásko"
"Miluji Tě"
Tolik slov s tak velkým významem, slov najednou bez obsahu.

Slov složených vedle sebe, oddělených od sebe.
"Ztracený prstýnek"
Navlékám ta slova na nit, jedno po druhém. Někde se muselo vytratit
"Vážím si Tě"