Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNebýt ovšem ženské krásy
04. 05. 2005
1
0
1115
Autor
Myshak
Lehký závan zdaleka
zabloudil v lánu obilí.
Podlomil křehká kolénka
stébel, jež děcka zasili.
Nocem dlouhým a dnům šerým
dávno ustlal jarní smích.
Cárů barev, vůní, stínů
dopřávám si po doušcích.
Nebýt ovšem ženské krásy
podmanivé, žádoucí,
schoulil bych se pod nebesy
a opatroval luční klíč.
zabloudil v lánu obilí.
Podlomil křehká kolénka
stébel, jež děcka zasili.
Nocem dlouhým a dnům šerým
dávno ustlal jarní smích.
Cárů barev, vůní, stínů
dopřávám si po doušcích.
Nebýt ovšem ženské krásy
podmanivé, žádoucí,
schoulil bych se pod nebesy
a opatroval luční klíč.
konec mi přijde hodně na krev a na tvrdo, ale má to kouzlo, rytmus, řád a děj
ten závěr vyznívá rozporuplně, já vím, ale nemyslel jsem to ve špatným slova smyslu, ženská krása, která mě podmanila, jak píšu, není na škodu. Pomohla mi... Inspirovala mě.
dík za názor.