Nula. Nic. Smrt.

24

Probudil se a věděl, že dnes prožije (tedy to slovo moc neznal) den.

23

Už pro ten pocit lásky se prohlédl v zrcadle. Jediný, kdo mu ji mohl dát, bylo to zrcadlo špíny! Ta svině si brala padesát procent za zprostředkování!!

Kurva prodejná!!!

22

Poté si vyčistil to, za co ho dřív, když měl kamarády, chválili..

„Máš zuby jak nějakej moderátor!“

21

Omyl si to, v čem se zračila pustá naděje poznání a oblékl si to nebohé, co od něj nemohlo utéct.

20

Aby to neprotestovalo, dal tomu najíst.

19

A skončilo to, co měl rád – ranní naděje .. To si ještě mohl říci: „Dneska, tak dneska .. den prožiju den na sto procent … Aáách, to slunce začíná krásně hřát!“

18

Nešlo to! Fakt to nešlo! Proč?! Byli tam lidi! Tam venku byli lidi!

17

!! A kradli !!

16

Kradli všechno, co se jen dalo: Naději, pozornost, čas a co nejhorší - kradli i tebe.

Pěkně po kouskách…tu pohled, tu otázka…

15

 Osedlali si tě a pak si jen jel. Jel a jel ..Ohlávka na hlavě. Nic nevidíš.

Tma.

Bič.

14

Aaá bič! Ty svině mají bič!! Tma je vysvobození a smrt na konci je její družka….

13

Když už nemohl, pustili ho domů. Domov - místo, kde se skrýval a choulil v rohu.

Konečně neviděl to vysmívající se slunce. „Nemaká! Jen čumí!“

12

Padl vždy na pohovku a ležel. Oči pozorovaly strop a přemýšlely o jeho možnostech..

11

Jídlo přichází jen mimochodem.

10

Snaha něco vykonat . „To byl dnešek tak zbytečnej? .. Asi jo, půjdu spát“…

9

Spánek je vysvobození pro nešťastné..

8

Proč jen šel spát….

7

Teď se prohání lokomotivou (záviděl výpravčím), pak je v letadle, náhle se to všechno mění v modrou .. ne omyl, to je moře…je námořníkem. Ne, Kapitánem! ..

jen delfíni….

6

Jak ten měl bohaté sny!

5

Co nestihneš za dne, to za tebe dohoní hlava….

4

Ó hlava! Ó, jakou on měl hlavu..

3

Tu hlavu mu každý mohl jen závidět …

Taky říkali:“Máš super hlavu, budeš asi pěkně chytrej“…

2

Jo, ale jak to dopadlo..

1

Dělal koně…

0

0

0
0

.

..

….

Nula. Nic. Smrt.

Co jiného také mohlo zbýt..

….

..o..

.