Smrt

Co se stalo se světem?

Všechny květy uvadly,

chmury mě tu přepadly.

Už není mi tu do smíchu,

copak se to stalo?

 

Obloha se zatáhla,

punťa přestal hřát.

Kluci - jindy kamarádi,

začali se prát.

 

Jakoby se svět zastavil,

o iluze mě připravil.

Ten chlad je dotěrný až moc,

chtělo se mi volat o pomoc!

 

Ale k čemjpak to bylo?

Nikdo mě neslyšel.

Nikdo na pomoc mi nepřišel.

Co vlastně teď mi zbylo?

 

Zkusmo otevřu oči,

vše okolo se točí.

Něco mě táhlo k sobě - do předu,

ale nutilo mě to být stále ve střehu.

 

Světlo proti mě se valilo,

až mě celé zalilo.

Cítila jsem se jak v pohádce,

nikde nenašla bych tu zrádce.

 

Najednou mě volal hlas,

naléhavě, prosebně, toužebně a se žalem.

V srdci objevil se na něj ohlas,

ale nešlo už se vrátit zpět.

 

Světlo vtáhlo mě do svého nitra,

už nikdy nedočkám se nového jitra!

---