Smrt

Sedím v zahradě.

Všude je pusto a prázdno.

Proč si musí lidé ubližovat?

Každý si jednou sáhne na dno.

Člověk by měl zjišťovat,

že stojí za to žít.

Umřeš a co dál?

Bude z Tebe snad král?

Ne,jen ublížíš lidem,

kterým na Tobě záleží.

Na ničem jiném nezáleží tak,

jako záleží na lásce a přátelství.

Tak si v zahradě uvažuji

A vzpomínky na život převažují.

Myšlenky plují hlavou,

Jak oblaka oblohou.