Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBolavá láska
26. 07. 1999
1
0
3005
Autor
Saša
Bolavá láska je na zbláznění
vzpomínat stále dobré není
cítíš se stále hůř a hůř
a stokrát si říkej že jsi muž
přesto je tvoje duše divá
chybí ti zrak, který se dívá
postrádáš hmat, co trochu hladí
cítíš se starým ač jsme mladí
Utíkáš někam od samoty
neobuješ však nové boty
ve starých šmatleš novou cestu
Chystáš si kytku pro nevěstu
kterou sis vysnil jako kluk
náhle je ale všechno fuk
Pochop že láska stále bolí
můžeš ji zahánět třeba holí
stále se vrací v nevhodnou dobu
pověs ji třeba na novou skobu
jak čertík z krabičky zas na tě vykoukne
a člověk nemoudří ba ani nehloupne
Bolest se k nám vrací stále
a to je prostě živý malér
Musíš však začínat zas a znova
už je to tak, dej na má slova...
Saša: Je to moc pěkné, moc. To jen tak někam nenapíšu. Ostatně... Adarhazovi vyšlo Slunce v ten pravý čas.. Snad i pro mne vyjde...? :o)
Asi bych nadělala trochu odstavců, (ale to jsem já)a namísto zahánět bych použila zahnat. Docela prima.
Ta věčná hra s city,
vášně i stesky,
a cesty úzké trny jsou posety,
umí nám dávat a umí nás mučit,
z jejich slov smíme se učit,
to že jsme lidé, že vidíme, cítíme..
přes všechnu bolest a trapení..
víme že žijeme
a úděl kamene pro nás tu není..
vášně i stesky,
a cesty úzké trny jsou posety,
umí nám dávat a umí nás mučit,
z jejich slov smíme se učit,
to že jsme lidé, že vidíme, cítíme..
přes všechnu bolest a trapení..
víme že žijeme
a úděl kamene pro nás tu není..
moc rád bych Adarhazíkovi pomohl více než slovy.. Ale neumím to. O to víc mě mrzí, že ani slova neumím dát dohromady tak jak bych chtěl.
Ta báseň mi mluví ze srdce.
Ta báseň mi mluví ze srdce.
Jste zvláštní,
říkám si co všechno unese papír (klávesnice)
kolik snů
kolik naděje
kolik odvahy
kolik modliteb
kolik pochopení
kolik pomoci.
Kolikrát už jsi, Sašo, někomu svými slovy zachránil život? Mockrát!!
Ve všedním životě poctivě skrýváte svoje city a ted tady je píšete ticícům lidí ...
Adarhaz musí být rád, že má takové přátele. Je to nádherná báseň a léčí.( Nic nevracejte do lékáren, ale tomu, kdo to potřebuje.)
říkám si co všechno unese papír (klávesnice)
kolik snů
kolik naděje
kolik odvahy
kolik modliteb
kolik pochopení
kolik pomoci.
Kolikrát už jsi, Sašo, někomu svými slovy zachránil život? Mockrát!!
Ve všedním životě poctivě skrýváte svoje city a ted tady je píšete ticícům lidí ...
Adarhaz musí být rád, že má takové přátele. Je to nádherná báseň a léčí.( Nic nevracejte do lékáren, ale tomu, kdo to potřebuje.)
...cítíš se starým, ač jsme mladí...
Nelze cítit se mladým,když duše stárne.
A začínat zas a znova? Kéž by to šlo.
Nelze cítit se mladým,když duše stárne.
A začínat zas a znova? Kéž by to šlo.
Oh, ty starý pesimisto
tohle dávno už je jisto
stále zas musíš začínat
někoho když chceš míti rád
tohle dávno už je jisto
stále zas musíš začínat
někoho když chceš míti rád
Když se hroutí, musí se začínat.. Až budeš mít ty správné karty, tak se hroutit přestanou...
Už sem si říkal, že je tu konečně (nepočítám kritiky) nějaký tvoje "dílo", ale zase je to "kritika". Dej sem něco skutečnýho. Kdybych měl kapsu plnou rýmů jako ty, to bys se to psalo...