Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sepotichu
Autor
cekanka_ucekana
jens mě pohladil po zádech
na naší první schůzce
seděli jsme o půlnoci na dětským hřišti za našim panelákem
a tys mě jen lehce pohladil po zádech
a potom, na tý druhý
v Kunraticích
ses dotkl prstem mýho malíčku levý ruky
už to brzo bude rok
nevim přesně, kdy
ani ty to nevíš
a je to fuk
protože od tý doby jsme se
jeden druhýho dotkli
tisíckrát
řikáš mi „zlatá Rybko“
a já ti plnim přání
a vždycky
když se na chvilku zamiluju
do někoho jinýho
vracim se k tobě
pokorně
a v duchu se ptám
jak je možný
že jsi pořád se mnou…
nechci ti psát laciný vyznání
„miluju tě“ a tak
protože tě asi miluju
nevim to jistě
nevim
jak se to pozná
někdy na tebe nemyslim
myslim na jiný
a když mi potom pošeptáš to svoje „miluju tě, rybko moje zlatá“
brečim do polštáře
potichu
a tak ti chci vyznat lásku potichu
nebudeš to nikdy číst
a já ti to nikdy neřeknu
jen ti budu dál plnit tvoje přání
další rok
a pak se uvidí…