Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se11. srpen 1999
Výběr: dream
20. 05. 2005
24
3
8851
Autor
vesuvanka
Vzpomínáte na ten den? Já ano....
Na den, kdy mělo dojít k úplnému zatmění slunce, jsme se všichni moc těšili, vždyť je to jeden z nejvzácnějších přírodních úkazů. Ale předpověď počasí moc velkou naději nedávala - na většině území oblačno až zataženo, později déšť.
Takový okamžik, i když bude zastřený mraky, bych chtěla strávit na nějakém zajímavém místě. Na Milešovce jsem byla před třemi dny, a tak se mi jako nejpříhodnější zdál Lovoš. Navzdory předpovědi i šedivé obloze vystupuji na zastávce Lovosice-město a vydávám se po známé cestě podél domků se zahrádkami, kde tu a tam štěkali psi, kdesi kdákaly slepice. Na stromě se rozezpíval kos tak flétnově jako před deštěm. Zatahuje se stále více, ale já si vykračuji směrem k Lovoši, času mám dost, k zatmění mělo dojít mezi 12,30 - 12,45.
Cestou nikoho nepotkávám, pod šedou souvislou clonou oblačnosti se pohybují roztahané tmavě šedé mraky (nimbostratus) a začíná pršet. Míjím poslední domek a a stoupám po cestičce vedoucí loukou kolem hrušní a dál podél keřů, kde na jaře zpívala pěnice slavíková. Teď místo zpěvu je slyšet šumění deště v korunách stromů, které vystřídaly pásmo keřů. Déšť sílí a ještě se zvedá vítr. Schovám se pod stromem, abych ten největší příval deště přečkala, ale marně. Navzdory pláštěnce, jejíž kapucu mi strhává vítr, jsem po chvíli úplně promáčená, voda mi teče za krk, boty promáčené a stejně tak nohavice kalhot do půli stehen.
Ochlazuje se, musím pokračovat v cestě, abych neprochladla. Můj výlet se proměňuje v dobrodružství, protože cesta se proměnila v rozbahněný potok. Po chvíli se déšť zmírní, téměř ustává, ale rozmáčený jíl se stává neschůdný, přestože se do něj nohy i hole boří, klouže, takže když udělám jeden krok dopředu, následuje klouznutí nejméně o dva dolů a jedinou zábranou jsou kameny.... Boty obalené kilogramy bahna... svůj výstup na Lovoš vzdávám... Nedá se nic dělat, vracím se zpět stejnou cestou podél domků se zahrádkami.
A pak se to stalo. Najednou je divné ticho, jediný pes neštěkne, neozývají se ani slepice. Přestože již neprší, obloha je pod souvislou nezvykle zbarvenou šedohnědou těžkou clonou mraků. Rozhlédnu se kolem sebe. Je mrtvo a střechy domků a koruny stromů mají podivné fialově hnědé odstíny, působí to na mě hrůzostrašně, zmocňuje se mě podivná úzkost. Zastavím se a poslouchám to strašné ticho, snažím se zapamatovat nepřirozené odstíny barev. Podívám se na hodinky - 12,38... Tak to je ono, úplné zatmění slunce... Trvá to jen chviličku a obloha trochu zesvětlí, vrací se přirozené barvy všemu kolem, zakokrhá první kohout, rozštěkají se psi..... Tíseň ze mě rázem spadla. V té chvíli jsem si snad víc než kdykoliv jindy uvědomila co pro naši planetu znamená Slunce....
3 názory
Entropia, děkuji za přečtení a zajímavý zážitek Tvého známého. Byl to tak zvláštní a děsivý okamžik - to strašné ticho a nepřirozené barvy, na to se nedá zapomenout - a pak úleva, když jsem slyšela zakokrhat kohouta a štěkot psů a vše kolem dostalo své přirozené barvy. Díky i za Tip :-)))
Známý byl v té době v Jižních Čechách - 99% zatmění, popisuje přesně to, co ty, jen těsně ve chvíli zatmění se mraky roztrhly... říká, že ač ateista, přišlo mu to jako zásah shůry
Toho dne jsem byla v Lotyšsku, kde ten, kdo se nedíval na Slunce, zatmění ani nepostřehl... Ale bylo naprosto jasno, takže jsme to částečné zatmění tam mohli dobře sledovat. Po návratu jsem se jenom vyptávala, jaké to bylo u nás, pěkně mi to popsali kolegové z Gabčíkova... Díky i za Tvoje povídání, Vesuvanko.
tip
synáček
Petře, děkuji za milé zastavení a krásný obrázek, jehož fialové tóny umocňují atmosféru, díky i za tip
Markel
děkuji za milé zastavení a popis Tvých zážitků ... to tísnivé ticho a zvláštní setmění s nepřirozenými barevnými odstíny.... zajímalo by mě, jestli některý malíř se pokusil namalovat krajinu se zatměním slunce anebo zážitky v abstraktním podání. Mně se ta krajina docela rýsuje, ale chtělo by to olej - akvarel zdaleka nevystihne tu správnou atmosféru...... a díky za tip
jo, to já ještě bydlela na Slovensku a tam bylo krásné počasí..na zatmění jsem koukala přes zvářecké brýle :-)) hezké *
pamatuju... díval jsem se na Slunce přes disketu. o několik měsíců jsem se dozvěděl, že tenhle způsob pozorování nebyl vhodný.
od té doby špatně vidím.
**/***
KayTee - děkuji za sdělení zážitku a milá slova i tip
Alois - děkuji za sdělení zážitku.... to je škoda, že Ti pozorování přes disketu zhoršilo zrak.... přiznám se, že vůbec nevím jak se dá pozorovat přes disketu... díky i za tip
dream - i já moc děkuji za milá slova, tip i V
pacceáehie_kbaptip
23. 05. 2005
taky se přidám :-)
Je to moc hezká vzpomínka.
Seděli jsme na louce těsně pod Kunětickou Horou, v ruce sklíčka ze svářecích kukel a silou vůle rozháněli mraky.
Asi byly naše duševní schopnosti dost mocné, protože na dobu zatmění se skutečně mraky rozestoupily .... a bylo to magické
To ticho a šero ... těžko to popsat.
Člověk tak mnohem více chápe hrůzu, co se musela zmocňovat našich předků v dávnověku, když neměli možnost opřít zmatení smyslů o chladnou a praktickou vědu jako my ...
Ale uvnitř nám z těch dob něco zůstalo ... a já to tehdy cítil
Díky :-)
Diana, Silvita, Delahaye
moc jste mě potěšili svojí návštěvou a popisem zajímavých zážitků z tohoto dne - díky :-)))
Pro naše předky to bylo určitě něco nevysvětlitelného, nadpřirozeného...
Moc krásnou a živou atmosferu jsi mi navodila, pamatuji si ten den, dívala jsem se přes svě diskety, abych si oči neoslnila, u nás bylo v tu dobu polojasno a když se setmělo, bylo to trochu hrůzostrašný, zvláštní pocit a všude ticho, velikýho tipíka zasílám a děkuji za Tvůj obrázek z Vesuvu.
Arienalia, Siral, Zuzulínka, Craerassy, rainman
moc mě potěšily Vaše milé odezvy, díky za návštěvu i tipy :-)))
Zuzanka - 11. srpna.... tak to si budu pamatovat:-)))
Moc krásně jsi to napsala. Bez slunce by byla naše planeta jen obrovská zmrzlá koule. Naštěstí slunce existuje a díky němu je na naší planetě život. A pak je tu ještě jedno slunce. To, kteří mají lidé ve své duši. Ne všichni se však o něj dokáží podělit s ostatními. Ty máš Vesuvanko ve své duši krásné slunce. Skrze svá dílka, milé, citlivé kritiky a povzbuzující slovíčka jej předáváš dál a já Ti za to moc děkuji. Posílám veliký sluníčkový TIP
na ten den si pamatuju dobře, spousta lidí stála venku s kamerami, já byla na balkoně a přes disketu pozorovala slunce.....taky jsem cítila úzkost - až strach a byla jsem ráda, když se zase začalo "rozednívat"
TIP
ten den jsem prožila v Krkonoších na chalupě...a namalovala o tom obrázek....s textem - neúplné zatmění - 11.8.99......:)))
pěkně jsi to napsala....
t
DRAHT
moc Ti dekuji za milé zastaveni a krasna slova, v nichz je tolik slunicka, stejne tak jako ve Tvych dalsich kritikach... moc jsi me potesil, diky i za tip
andromeda
diky za mile zastaveni a vyliceni Tveho pozorovani a pocitu i za tip
dadík -
díky za milou návstevu, tip a sdeleni.... ten Tvuj obrazek musi byt zajimavy, pusobivy, moc by me zajimal - nevim, jestli mas moznost ho preposlat a kdyz ne, alespon strucny popis prevladajicich barev obrazku.. jak to na Tebe pusobilo. Ja jsem to zatim nemalovala, dala jsi mi ted k tomu skvely podnet - diky, mozna, ze casem.... ty barvy jsou ve mne, ale musi jeste trochu uzrat, abych dala dohromady ty nejvhodnejsi kombinace :-)))
Cannisha -
díky za návstevu milá slovícka, tip i prání. I já Tobe preji krásny víkend
Kasmodian - dekuji za návstevu milá slova i tip
jůůů to je moooc hezké.. :o) Moc dobře si to pamatuji.. :o) měla jsem svůj sedmnáctý svátek v životě.. :o)
a fotila jsem piniovou šišku v Itálii.. :o)
měla uplně fascinující barvy.. stejně jako zbytek světa.. :o)
takové hodně syté.. bylo krááásně.. :o) a já jsem dostala prospekt ke kterému patřily brýle na koukání do slunce.. ovšem bez těch brýlí.. :o)
t
Eilil
děkuji za milé zastavení, tip a sdělení svého zážitku z Itálie :-))) to musely být nádherné a moc zajímavé barvy.... dáreček k svátku :-)))
Mě se zas moc líbí Tvůj závěr z celého Tvého zážitku.. uvědomění si něčoho tak samozřejmě přijímaného.. :o)
Eilil - díky :-))) .... stačila jedna či dvě minuty pouhého zastínění Slunce a život se zastavil...
Moc krásně vypovězeno. Já seděla v zahrádce kavárny na náměstí. Nepršelo sice, ale i v Brně bylo zataženo, bohužel. Uvědomila jsem si tu chvíli, kdy příroda potichla, protože jsem na ni čekala a bylo to tak, jak popisuješ. Ale na náměstí plném lidí se taková událost nedá prožít opravdově. Jsem proto ráda, že jsi nám ji připomněla. :-)) *
Moc dobře si ho pomatuju. Máma byla v práci, na stole byl dort a my s tátou jsme měli zatemněný okna a každých pět minut se koukali na balkon, jestli "to" už je
... díky za připomnění, byly to hezké časy....
Snoopík - potěšila jsi mě svojí návštěvou a milými slovíčky, díky... i za tip
ano..moc dobře si pamatuji na to ticho, které nastalo....a taky mě jímala hrůza...
Jinak 11.srpen je svátek všech Zuzanek....:-)))))
v tvém povídání je pokaždé něco, co člověka vtáhne do děje a tady se ti to povedlo dvojnásob, ves...
*
pamatuju, o pár set km dál (VČ) bylo skoro jasno, ale stejně strašidelno :-)
*