Krása-úvaha

KRÁSA JE...

Možná, že je právě hledání krásy to nejdůležitější, čím bychom se měli zabývat. Právě proto, že se lidé snaží definovat tento pojem, který naštěstí není pojmem,  a je proto nedefinovatelný. Krása je krásou proto, že : „Má tolik významů, jako člověk nálad. Krása odhaluje vše, ježto nevyjadřuje ničeho. Když se nám zjevuje, zjevuje nám celý ohnivě zbarvený svět“.

Krásou lze nazvat vše, nebo jí nelze nazvat nic. Krása není něčím, čeho by se dalo dotknout. Krása nespočívá v něčem hmotném, nýbrž leží v každém okamžiku, skytá a připravená, rozvinout se do své pravé podoby. Krása je okamžik, přesně ten okamžik, který se v člověku nesmazatelně zapíše. Jen někdo může ukázat na tento květ růže a říci že je krásný, tak, jak by si to onen květ zasloužil. Každý vidí krásu v něčem jiném, a proto zůstává krásou. Kdyby jí viděl, či spíše pociťoval každý, přestala by krásou být, a stala by se obyčejností. Jen někdo si uvědomí, že krása se skrývá také v obyčejnosti, protože tím, že je něco obyčejné, lidé si toho přestanou všímat, až někdo najednou pocítí, že je to krásné. Proč člověk někdy krásu vnímá a někdy ne, je těžké říci. Někdo jí ale neuvidí nikdy. Často si člověk uvědomí, že jí spatřil, až když už je pozdě.

O kráse se nemusíme bát psát. Bojí se ten, kdo jí nikdy neviděl. Ten, kdo jí viděl, o ní naopak psát musí. Je důležité říci, že pohled na krásu je vždy  subjektivní. Já sám vím, že jsem krásu zažil už několikrát. V poslední době jí vídám stále častěji a častěji a jsem rád, že se jí mohu dotknout. Jsem šťastný. Krásu musí najít každý v sobě. Nelze bez ní žít, nelze na ní zapomenout bez bolesti. Nelze se bez ní obejít, pokud jí člověk někdy našel.  Každý dobře ví, co tím myslím. Jsou to jen slova... ale...Je něco skutečnějšího než slova?

Použit citát Oscara Wilda