rozlouceni s OA :]

Hehm, nas skolni rozhlas, vysilaney yakozto rozlouceni s profesory a celkovje se skolou :] Hlasi se Vam trida „4ta Ce“, která se na dnesek tesila velice. Blizi se nam konec roku, vsichni jsme ve velkem soku. Za tyden to cele zacne, kazdy z nas si na potitko hacne. Maturita, to je velky skok, do noveho zivota, udelame hop. Snad se nam to podari a nepujdeme az v zari. Drzte nam prosim všechny palce, at je nam na maturitaku do tance. Tim se s vami loucime a program Vam poustime.

Bazanti jsme tehdy byli, když nam Novakovou Ivanku pridelili. Moc jsme si ji ale neuzili, za par mesicu, nam ji vymenili. Brisko se ji zvetsovalo, miminko se na svet rvalo. Profesorku nam prebralo. Ted se u maturity opet shledat mame, to bude jiste v pohode, vzdyt se zname.

V tretaku nam bylo mile, s anglictinou jsme prozili krasne chvile. Pani Tomiczkova a pan Laciok byli skveli, ve vsem nam vzdy vyhoveli. Anglictina se pro nas stala hrou „kazdy se ted dorozumí“.

Pani Michejdova nas obcanku a dejak ucila, musim priznat, ze se hodne snazila. Slova se „sssss“, to pro nas vzdy sranda byla, snad se na nas nezlobila. My jsme zkratka lajdaci, mame radsi legraci a kasleme na praci. Moc vam za vse dekujeme a pilnejsi studenty vam prejeme.

Statistika nuda je, ma vsak presne udaje. Jen kdybychom je do tabulky davat nemuseli, mozna byhom se tolik nenadreli - snad bychom i statistiku radi meli. Zatim, to pro nas zustala jen jedna velka zahada, kterou se nam objasnit snazila pani profesorka Ondrejickova a jeji dobra nalada.

Kdyz se na nej podivam, v duchu si hned zazpivam „zlato, pojd na to, at to stoji za to.“ Zemepis bych chtela znat, vsechny staty ovladat. A on to umi tak skvele podat, k tomu uz neni co dodat. V myslenkach si jen promitam, jak pak Hojdysz cvici tam. V posilovne pilne maka, je to koren „i bez saka“.

Telocvik je skvely dost, na dusi i pro radost. Proto s chuti do toho, at to mame hotovo. Kotoul, preskok, rybka, beh, nestacime chytat dech. S pani Novakovou, Zdenkou, objimame v parku stromy i kdyz prsi a bijou hromy. Kameny na druhy breh Olzy hazime „pch“ pokazde tam nekoho srazime. Je to zkratka velka sranda, se Zdenkou jsme dobra banda.

Ja myslim, ze ziju, ja myslim, ze jsem. Jestli se ted neopiju, tak velky borec jsem. Filozofii mame v malicku jen diky profesorce Nemcanske, s usmevem na licku. Tato skvela dama, pomohla nam se vsim, hlavne s prihlaskama. Jsme vam zavazani za vsechny vase skutky, odpuste nam prosim nase pubertacke pohnutky.

Prvak, druhak, tretak, nas na zbozko mela, vynachvalit jsme si ji nemohli, byla proste skvela. Ruzne veci jsme poznavali, spoustu novych veci jsme vyzkoumali. Ve ctvrtaku jsme se s Novakovou Alenkou pravo srotili, pekne jsme se u toho zpotili. I k soudu jsme se dostavili a videli, jak devianta odsoudili.

Kazdou hodinu s novym vtipem prijde, bohuzel casto mu to nevyjde. My vsak ocenujeme jeho snahu, která jde videt uz ve dverich na prahu. Pocitac, nasim pritelem se stal, neni nikdo, kdo by se ho bal. Jmenuje se pan profesor Marian Janik, snad nevadi, ze rikame mu „manik“. On je to takovy spravny typek, i když nas po praktických pekne vypek. Klidne si lezi s nemoci v posteli, my jsme se znamky z praktických nedozvěděli. Posilame mnoho pozdravu domu, prejeme brzke uzdraveni k tomu.

Preckova nas jen rok mela, k maturite nas se ucit primela. Otazku po otazce kladla, s odpovedi postupne však smutnela a chradla. Ekonomika ji nebyla nikdy cizi, jen nam ta teorie pred ocima mizi. Snad i u maturity bude hodnou babickou a z ekonomiky nas odmeni jednickou.

Pisu, pises, piseme, vime, kde co najdeme. Kluci si prohlizeji porno-stranky "bo" doma jim to zakazuji mamky. Kazdy se v OBK smeje, jen Konecna se divi, co se to deje? Mate snad dopisy psat a ne hry na internetu hrat. Kdyz chci znamku na vyzo, musim napsat avizo. Pani Konecna je hodna pani, dekujeme vam moc za ni.

„All the best“ naucit sme se to chteli fest. „Haw do you do?“ a ted jsme v cudu. Vubec nic anglicky neumime, ale nejak se vzdycky domluvime. Na pani Dolejskovou si vzpomeneme, jen co do Anglie pojedeme. Dekujeme Vam za vasi snahu a vytrvalost, mrzi nas, ze jste z nas vetsi radost nemela.

Pan profesor Czontala, toho ma kazdy rad, je to totiz nas kamarad. Je to takovy strycek "Pompo", jiste ma tucne konto. A hlavou se nam honi, proc pokazde tak hezky voni? Je to nase slunicko, co rozzari nam srdicko.

Jedna, dve, honza jde, jakpak je to dale? Kdo to vi at odpovi, my mame na male. Janaskova, to je strela, cisla pali jako z dela. Matematika je velka veda, nam se to vsak naucit neda.

Mlada, krasna, chytra, „sik“, hodina s ni byl jen okamzik. Naklady, vynosy, ma dati, dal, každý z kluku by si ji hned vzal. Pri zkouseni nam vsak usmev ze rtu mizi, pani Peterkova pritvrdi a je jak cizi. Ucetni osnovu u sebe mam, snad ty cisla nespletu a maturitu dam.

S mobilem, jak s koltem u pasu, s tezkou hlavou nam daval vzdycky basu. Dobra nalada Ondruskovi nikdy nechybela, na kole si po ranu dava do tela. Polevkou cinskou se v bufetu osvezi a trosku rozcuchan do tridy bezi. Nove informace nam dava stale, pak pisemky pisem neustale. A nez to vsechno opravi a oznamkuje, tak to uz kazdy z nas odmaturuje.

A nakonec to nejlepší. Podekovani, naší pani profesorce tridni Lence Schajerove. V Loukach se nam narodila a zanedlouho se s Pavlem „ozenila“. V Tesine si chaloupku postavila, na obchodni akademii nastoupila. Dve deti uspesne porodila a pak se funkce naší tridni uchopila. Navic ted ma 29 deti, coz je kupa, jako smeti. Nemcinu nas ucila, pri pisemkach mucila. Velky strach jsme z ni meli, ani pipnout jsme nesmeli. Rikala jen „jed, jed, jed“, jinak budes mit hned pet. Strasne moc si ji vazime, chovat se k ni slusne snažíme. Neda na nas dopustit, proto ji nechceme opustit. Mame ji moc radi, zustanem s ni navždy kamaradi :]

---