Světlo

seděla jsem v zamyšlení...

Slunce už prosvětluje duši
a zelená barva uvádí do stavu míru,
lidskost je již potlačena vesmírem
a nekonečný koloběh organismů
zavládá všude kolem.
Úžas a porozumění zároveň
mi dávají možnost vidět více,
než dovolují hranice tělesné omezenosti.
Světelná energie dopadá do mého mozku,
jako proud duhového vodopádu
na kraji jednoho života,
zůstávám mezi normálami bytí
a nepřemýšlím nad žádnými problémy ega,
jsem v prázdnu světla.

---