Atmosféry III.

skvěle napsané, jak už bylo řečeno... btw: neska jsem celou noc prokráčel a myšlenky ne a ne přijít, tak nevím...

ten prouteny kosik...to byla knizka a pak i film, neco s proutenym kosikem... cetla jsem to asi ve treti tride. tak jsem si na to vzpomnela:) t

jo, ale jo (líbí) T

(závorka): Tvoje kritiky jsou fascinující, díky.

Hmm... benigní jsem si musel najít (nezhoubné, neškodné) ale jinak se mi báseň líbí. Dám tě do časopisu. Tahle báseň se ti povedla spojit jednotícím motivem pece. Vnitřní proud básně je sice trochu nahodilý, ale na druhou stranu z toho plyne určitá obrazná štědrost. Pěkné hřiště jsi udělal.

Jinovata: Nečekané, i když máš pravdu v tom, že to je hřiště myšlenek. Jsem zvědav, jak ji v časopise rozeberete na součástky :) a děkuji za výběr.

**!!!

ne zcela chápu, ale plně děkuju (ostatně jako skoro u všeho, co napíšeš)

Kásná,tip

nádherná!!! TIP

mám to kousek do Třineckých železáren.....mi je to připomnělo...nic ve zlém....taková drsná chůlapácká něha v tom je...*

Čokoládová: Alespoň někomu se líbí :) Díd za tip. tři_černí_mravenci: Vážně? Překvapili jste mě, moc. Díky za tip. Zuzulinka: S tím to tedy psáno nebylo, ale když to tam vidíš, tak budiž ;-) Pozdravuj ode mne oceláře.

jjj..jistě...vyřídím...:-))))

a jenom proto že stíny hoří temným plamenem si nenechají vysvětlit že noc má zcela benigní náladu :o) tip

tý jo, diagram železo-uhlík v praxi

sypte to do mě, kritici, jak tak koukám, šlápnul jsem do toho smrdutého cosi na mapě hned vedle terra incognita.

bá_Snílek: Přílišná snaha je první hřebíček do rakve úspěchu. dík za druhý.

Vysoká pec dne už přestává žhnout ze strusky tmy se vyloupl do běla rozžhavený Měsíc a tvým kameninovým rtům žehná glazuru tak se ho raději nedotýkej je příliš žhavý vesmírem a dívej se jak se hvězdy mění v ocel po slzách Krásné metafory, zaujala mě moc.... TIP a V

vesuvanka: Děkuji za tolerantní výběr, i když mne mrzí zbytečně rozhozené zpracování, byl jsem netrpělivý.

geniální poetika přirovnání vysoký peci ke dni, famózní přemýšlení v chůzi, pohled lidí dovnitř pece (sakra kde má vokno vysoká pec, no nic, to sou právě ty momenty co dělají báseň velkou) plápolající stíny, nádherná metafora, tak to tam sice není ale já to tam díky tvýmu mistrovskýmu peru vidím struska tmy další z perel co nesnížil jí ani vyloupnuvši se měsíc, jinak otřepanej básnickej výraz, ale ten struzkovej, ten je teda něco skoro běhá mráz po zádech, při opakovaným čtení toho verše rty co se roszypuo nárazem o realitu tvýho citu taky božský, ta kamenina, to je vážně inspirativní kousek závěr jak na jevišti posluhovačka ocelových hvězd jasná narážka na současnou dobu a její neduhy resumé: N Á D H E R A

já vidím, že to není zářný ... ale dík za důkaz

btw: máš sofistikovanější metody kritiky jak inlajn, tohle už má styl, cením si.

bez tvý básně by nebyla kritika ceň si sebe