Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSobotní koření v ranním chlorofilu
Autor
Zlý_wětry_vod_řeky
některá kouzla vyprchávají, jako parfém v ránu.. ale některá ne, pokud na ráno nejsi sám. Heaven A gateway to hope Just like a feeling I need, it\'s no joke And though it hurts me To see you this way Betrayed by words I\'d never heard Too hard to say them Up, down, turn around; please don\'t let me hit the ground Tonight I think I\'ll walk alone; find my soul as I go home Oh it\'s the last time, it\'s the last time Oh it\'s the last time, it\'s the last time Each way I turn I know I\'ll always try To break the circle That has been placed round me From time to time I find I lost Some meaning That was urgent To myself I do believe Oh, up, down, turn around; please don\'t let me hit the ground Tonight I think I\'ll walk alone; find my soul as I go home Oh it\'s the last time, it\'s the last time Oh it\'s the last time, it\'s the last time And I have never met anyone quite like you before And I\'ve never met anyone quite like you before And I\'ve never met anyone quite like you before Oh, up, down, turn around; please don\'t let me hit the ground Tonight I think I\'ll walk alone; find my soul as I go home And I never met anyone quite like you before Up, down, turn around; please don\'t let me hit the ground Tonight I think I\'ll walk alone; find my soul as I go home Up, down, turn around; please don\'t let me hit the ground Tonight I think I\'ll walk alone; find my soul as I go home -Moby;Temptation;Hotel(2005)
na kuchyňské lince nechalas mi v cereálií a jiných naturáliích
vzkaz
že přijdeš k večeri
v pavučině uvízlo pápěří a snídaně na stole leží úplně sama
a mě potěší panoráma rajčat v jogurtu
posnídám, tenistky na kurtu šmírovaje
plakal bych pro tyhle chvíle
když deštěm a čerstvým chlorofilem
voní ráno
dosnídáno
v zaprášených fotoalbech vzpomínám si nad čajem
a jakoby v novinách vidím, ten nezájem sklízený jak kopřivy
jen Tvoje ruce květiny mi nosily do šaten co nebyly
satén klouzal po tvarech, které se jevily jako nedostupné
tehdy jsem si za vstupné koupil hlad a měl Tě rád
zvládal jsem Tě rozesmát
nad zálivkou na salát tančí kořeněná nostalgie
k rozšeptané hudbě šustí kořenka jak zmije
zvuková to kulisa pouště jižní Austrálie,
mi hladí rozpraskaně duši
a té hudbě to moc sluší,
stejně jako Tobě v tamtom bazénu, v skororanním čase
ta voda s příchutí arzénu nás otrávila, zdá se.
teď, stereo šeptá a moje pocity se tiše topí ve sklenicích s vínem,
jimiž jsem -jak víš- při vaření vždycky vinen.
možná že nám drahokam spolubytí praská,
vystaven vráskám.
možná že už jsme ochraptěli zpívaje stále stejné chorály,
že by nám ty hrozny už doopravdy přezrály?
ještě ve dveřích -chodba voněla po cigaretách-
vyšla nám ze rtů stejná věta
staronová melodie, co někde očividně žije
vlhnou oči ve kterých jsem byl zvyklý spávat
"Nepůjdeme plavat?"